Kraj Elbasan
Jedním z lákadel kraje je město Elbasan, které je tak trochu nenápadné, ale pyšní se bohatou historií, sahající až do římských dob. Elbasan je známý svými kulturními festivaly, například během svátku Dita e Verës (Den léta), který přitahuje návštěvníky z regionu, celé Albánie a také ze zahraničí.
Fascinující je v kraji Elbasan také příroda. Národní park Shebenik-Jabllanicë, který se nachází na hranici s Kosovem, nabízí turistické trasy vedoucí k ledovcovým jezerům či vrcholům přesahujícím 2 000 metrů nad mořem.
Mimořádným zážitkem je návštěva kaňonu Holta, kterým se můžete brodit a taky si zaplavat úzkou úžinou. Vodopád Sotira zase nabídne skvělou procházku a chladivé osvěžení. Kraj Elbasan je další perfektní volbou pro zájemce o historii, nedotčenou přírodu a kulturní zážitky.
TIPY NA UBYTOVÁNÍ
TIPY GASTRO-AGRO
PAMĚTIHODNOSTI
NP Shebenik-Jabllanicë
Národní park Šebenik-Jabllanica (Parku Kombëtar Shebenik-Jabllanicë) je jedno z míst, kam albánská příroda ukryla své největší poklady, a které zatím turisté ještě pořádně neobjevili. Tento obří zelený ráj na severovýchodě země, hned u hranice se Severní Makedonií, zabírá přes 34 500 hektarů a je druhou největší chráněnou oblastí Albánie – a zároveň jejím nejmladším národním parkem (vyhlášeným v roce 2008 a rozšířeným v roce 2022).
Představte si krajinu se starobylými lesy, která působí, jakoby do ní tisíce let nikdo nevstoupil. Je obklopena dramatickými vrcholy nad 2000 m. n. m. Ve výškách 1500–1900 m. n. m. levituje čtrnáct nádherných ledovcových jezer. Najdete tady husté jehličnaté i bukové lesy, v nichž žijí živočichové, o kterých jinde v Evropě už skoro není ani slyšet.
Více o NP
Příroda se tady zachovala v původním stavu i díky tomu, že zde byla půl století vojenská zóna (hraniční pásmo s Makedonií). Teprve v roce 2008 ji Albánie prohlásila za národní park a otevřela dveře ekoturismu.
Jednou ze součástí parku je rezervace Rrajca (Rezervat Natyror Rrajcë), která je tvořena jedním z posledních starobylých bukových lesů v Evropě. Tento les přežil i dobu ledovou a dnes je součástí světového dědictví UNESCO! V roce 2017 byla tato nádherná oblast uvnitř národního parku Šebenik-Jabllanicë zapsána na prestižní seznam díky své výjimečné ekologické hodnotě.
Celkem jde o 46 km2 panenského lesa. Jen pro představu, český prales Boubín má 6,6 km2. Bukové pralesy Rrajca jsou staré tisíce let – jejich příběh začal před asi 12 000 lety, kdy se buk dokázal přizpůsobit drsným klimatickým změnám po ledové době a rozšířit se po celé Evropě. Rrajca patří k několika málo místům, kde se zachovala původní, nedotčená struktura lesa s obřími stromy, které pamatují generace bez zásahu člověka.
Během komunistické éry (1944–1990) byla velká část albánských lesů intenzivně kácena pro dřevo a hospodářské potřeby, ale Rrajca zůstala díky své odlehlosti téměř nedotčená – a právě to ji zachránilo. Dnes je to útočiště bohaté biodiverzity, kde můžete obdivovat prastaré buky, vzácné druhy rostlin a klid, který jinde v Evropě už téměř neexistuje. Můžete tady potkat medvěda hnědého, vlka, rysa balkánského, divoké kozy či třeba orly skalní.
Praktické
Mapa
Město Elbasan
Více o Elbasanu
Proč právě Elbasan? V oblasti Elbasanu existovaly pohanské rituály už v době Ilyrů. Svátek byl spojen s uctíváním bohyně Diany, patronky přírody a plodnosti. Podle místních legend stál kdysi právě v Elbasanu klášter zasvěcený této bohyni. I během osmanské a komunistické éry se v Elbasanu svátek udržel silněji než jinde. Po pádu komunismu v roce 1991 se oslavy znovu poprvé oživily právě zde a dodnes jsou největší v celé Albánii.
Tato důležitá strategická silnice sloužila i během náboženských válek a křížových výprav. Po zablokování silnice Via Egnatia přílivem barbarů se město přestalo zmiňovat a bylo zničeno Bulhary a Ostrogóty během slovansko-bulharské migrace někdy mezi 6. a 7. stoletím. Na nohy město postavili až Osmané.
Elbasan byl znovu založen sultánem Mehmetem II. a Ballaban Pašou v 15. století. Po porážce, kterou Turci utrpěli při jednom z obléhání Krujë, tady sultán Mehmet II. přestavěl starý původní hrad, aby jej měl později jako oporu při dalším dobývání severu albánského území. Hrad byl údajně postaven za pouhých 25 dní a na jeho stavbě se podílelo 150 000 lidí.
Praktické
Mapa
Město Belsh
Belsh je malé, a tak trochu zastrčené, městečko na břehu stejnojmenného jezera 30 km jihozápadně od Elbasanu. Atmosféra městečka je nesmírně milá a proto stojí za to se sem vydat. Speciálně v době, kdy jsou přímořská letoviska plná lidí a vy si potřebujete tak trochu odfrknout. Při procházce kolem jezera vás pobaví ochočená hejna hus a kachen. Na hlavní promenádě si vaše děti určitě dají cukrovou vatu a sladký popcorn.
Jeho historie je velmi hluboká a zajímavá. Archeologické vykopávky nedalékého Gradište totiž dokazují, že zde existovalo starověké ilyrské osídlení. V Albánii je téměř každý „metr“ půdy poznamenán historií starší 2000 let. Proto jsou Albánci na svou zemi tak hrdí.
Více o Belshi
V souvislosti s Belshem se hovoří o existenci ilyrského knížete zvaného kníže z Belše, který byl s velkými poctami pohřben kolem roku 350 př. n. l. se vším svým vybavením a ozdobami. Při archeologických vykopávkách zde byla nalezena knížecí hrobka a některé předměty, jako je helma, chrániče kolen, bronzový kotel, bronzový cedník, krater s volutami (nádoba s vejčitým tělem a rukojeťmi, které vystupují nad úroveň nádoby a stáčí se do voluty – spirálového tvaru. Tyto artefakty jsou vystaveny v Archeologickém muzeu v Tiraně.
Při archeologických vykopávkách v Gradište (ilyrské město poblíž Belše), bylo nalezeno mnoho keramických nádob (pálená hlína) ze 4. až 2. století př. n. l. z období ilyrské civilizace. Nedaleko jezera Seferani se nacházela svatyně Afrodity. Jako dary bohyni se házely terakotové nádoby do jezera. Keramika s hlavou Afrodity zaujímala zvláštní místo v kultu obyvatel ilyrského města Belš. Tato keramika se stala světově známá jako ilyrská Afrodita helénistického období Belšu. Některé kousky můžete spatřit v Archeologickém muzeu v Tiraně.
Praktické
Návštěvu města Belsh můžete spojit s průzkumem nedalekého kaňonu Holta. Ideálně v pořadí Holta – Belsh. Po dobrodružství v kaňonu přijde vhod uklidnění na břehu jezera s dobrým jídlem. Velké městské parkoviště najdete TADY.
Mapa
Kaňon Holta
Více o kaňonu
Cestou ke kaňonu z Durrës si vychutnáte nádherné výhledy na rezervoár Banja, který budete mít po pravé straně. Historie jezera začíná v dávných dobách, kdy byla tato oblast součástí větší vodní plochy, známé jako jezero Gramsh. V průběhu let, v důsledku geologických procesů a stavby hráze s vodní elektrárnou, vzniklo jezero Banja, jak ho známe dnes. Je tvořeno převážně vodami řeky Devoll, která protéká touto hornatou oblastí.
Praktické
Cesta z Durrës trvá asi 1.5 hodiny a vede přes kruháč TADY u Rrogozhinë. Na něm musíte odbočit doleva směr Peqin. Ten ale budete míjet a pojedete dál směrem na Gramsh. Pár kilometrů před Gramshem ale odbočíte doleva. Odbočka TADY je nenápadná a velmi často se přejíždí. Takže pozor ať ji neminete. Navigace vás totiž může táhnout jiným směrem po cestě, která není vhodná pro normální auta.
Po chvíli prašné, ale sjízdné cesty (na které možná potkáte želvy), navážete TADY na asfaltovou silnici a dáte se doprava. Ke kaňonu SEM už to bude pár minut jízdy.
Po příjezdu na hliněné parkoviště můžete navštívit některou ze dvou restaurací. První z nich nabízí i koupačku v plaveckém bazénu. Druhá zase trochu naturálnější prostředí.
Mapa
Vodopád Sotira
Více o vodopádu
V horní části levého vodopádu jsou další kaskády, které ale bohužel nejsou zespodu viditelné. Vodopád Sotira je nádherným důkazem, jak velkou fantazii má příroda.
Vodopád sloužil a neustále slouží místním obyvatelům k relaxaci a hlavně jako zdroj vody, který na následném toku řeky využívají lidé pro zemědělství a chov hospodářských zvířat. Nyní je cílem mnoha turistů.
Oblast vesnice Sotira na příliv turistů zareagovala a nyní nabízí malé rodinné restaurace s tradiční kuchyní a také drobné obchůdky s čerstvými domácími produkty. Cestou k vodopádu můžete nasávat atmosféru horské způsobu života. Na podzim nabízí příroda jedno kouzlo navíc – celá stezka k vodopádu je obklopena podzimní barevnou přírodou.
Praktické
Cesta k vodopádu začíná ve vesničce Sotirë TADY, kde zaparkujete. Cesta je rovinatá a vhodná i pro rodiny s dětmi. Je dlouhá asi 4 km a zvládnou ji i ti nejmenší. Trvá plus minus 40-50 minut. Ať už jste s terénním kočárkem, pejskem nebo batoletem na zádech, dostanete se tam bez většího úsilí. Pokud máte auto SUV či 4×4, můžete pod uvedeným parkovacím místem překonat brod a dostat se autem do bezprostřední blízkosti vodopádu. Je ale škoda se neprojít a nechat si ujít příležitost příjemné a nenáročné procházky.
Jedna z cest vede i úpar´tím pohoří Tomorr, ta je ale také spíše pro 4×4 nebo alespoň SUV, i když Albánci takovou cestu jezdí v klidu i Fiatem Punto a samozřejmě bez jakýchkoli rozpaků Mercedesem.
Není od věci spojit návštěvu vodopádu s kaňonem Holta. Jen musíte počítat s velkou časovou náročností a taky s jistým fyzickým výdajem. Pokud projdete a proplavete kaňon Holta poctivě, je otázka, zda vám ještě zůstane energie na procházku k vodopádu či naopak. Možné to ale je.
Mapa
Trek na horu Valamara
Výstup na Valamara patří mezi nejzajímavější horské túry ve střední a jižní Albánii, přestože o této oblasti stále ví jen relativně málo turistů. Hora Valamara dosahuje výšky 2373 metrů a leží na pomezí krajů Elbasan a Korçë. Celý masiv je součástí středoalbánského horského systému a typický je svou divokou krajinou, ledovcovými jezery, rozsáhlými horskými loukami a minimem civilizace. Na rozdíl od známějších Albánských Alp zde člověk často nepotká téměř nikoho, což dává výstupu velmi autentický charakter.
Túra bývá označována jako středně náročná a podle zvolené varianty zabere přibližně pět až sedm hodin. Cesta vede přes horské louky, bukové a borovicové lesy, které byly kdysi před těžbou bohatší, a postupně se otevírají výhledy na glaciální jezera roztroušená pod vrcholovými partiemi. V oblasti se nachází několik ledovcových jezer, z nichž nejznámější je Liqeni i Zi neboli Černé jezero. Výhle na něj z Valamary je úžasný.
Více o treku
Nejčastějším výchozím bodem pro výstup je horská vesnice Horní Grabova (Grabova e Sipërme), která sama o sobě působí velmi malebně. Nachází se vysoko v horách a obklopují ji hluboká údolí, lesy a skalnaté hřebeny. Právě odtud vede nejpopulárnější trasa směrem k vrcholu Valamary. Samotný vrchol nabízí panoramatické výhledy téměř na celou střední Albánii. Za dobré viditelnosti lze spatřit pohoří Mount Tomorr, oblast Korçë i vzdálenější části Albánských Alp. Krajina působí velmi syrově a nedotčeně.
Charakteristické jsou rozsáhlé travnaté hřebeny, kamenité pláně a minimum turistické infrastruktury. Právě tato izolovanost je pro mnoho lidí hlavním důvodem, proč Valamaru navštívit. Oproti známým evropským horským oblastem zde člověk nezažije davy turistů ani komerční atmosféru.
Nejlepší období pro výstup na Valamaru je od června do září. Na jaře a začátkem léta se ve vyšších polohách může stále držet sníh a počasí bývá velmi proměnlivé. V létě jsou podmínky nejstabilnější, horské louky zelené a jezera plná vody. Podzim přináší krásné barvy a minimum lidí, ale zároveň rychlejší změny počasí. V zimě je oblast obtížně přístupná a bez zkušeností s vysokohorskou turistikou může být výstup nebezpečný.
Valamara je ideální destinací pro cestovatele, kteří chtějí poznat méně známou tvář Albánie. Výstup zde není jen sportovní aktivitou, ale i cestou do jedné z nejdivočejších horských oblastí Balkánu, kde stále převládá příroda nad turismem.
Praktické
Přestože se Valamara nachází relativně blízko města Elbasan, cesta do hor může být poměrně náročná. Z Tirany se nejprve jede po kvalitní asfaltové silnici směrem na Elbasan a dále do města Gramsh. Odtud už se podmínky výrazně zhoršují. Poslední desítky kilometrů směrem k horským vesnicím často vedou po štěrkových nebo kamenitých cestách s výmoly a prudkými úseky. Některé části jsou sjízdné běžným autem pouze za suchého počasí, ale pohodlnější a bezpečnější je využít SUV nebo auto 4×4. Místňáci tohle neřeší a nemají problém se do Horní Grabové vyškrábat i Fiatem Punto.
Během celého treku ujdete asi 11..5 km a celkem tam i zpět zdoláte cca 2000 výškových metrů. Výchozí bod v Horní Grabové je ve výšce 1353 m a Valamara má 2373 m. Trek je označován jako středně náročný. Terén je pozvolný a cepíny s sebou rozhodně nosit nemusíte.
V posledních letech zde vznikají i malé guesthousy a jednoduché horské kempy, což pomalu zvyšuje dostupnost celé oblasti pro individuální cestovatele. Před výstupem se můžete ubytovat například TADY. Předem o sobě dejte vědět přes WhatsApp +61481975919.
Mapa
Agro BioFarm Gramsh
BioFarm Gramsh patří mezi oblíbené agroturistické komplexy ve střední Albánii a v posledních letech se stal jedním z hlavních center horského a přírodního turismu v regionu Elbasan. Nachází se v horské oblasti Bulçar nedaleko města Gramsh a leží v nadmořské výšce přibližně 930 metrů.
Celý areál je obklopen lesy, horskými loukami a hlubokými údolími, díky čemuž působí velmi klidně a izolovaně od běžného turistického ruchu. Místo je známé především autentickou atmosférou, kombinací horské přírody a tradiční albánské pohostinnosti. Nejde o luxusní resort v klasickém smyslu, ale spíše o modernější horský agroturismus zaměřený na kontakt s přírodou a aktivní odpočinek.
Více o farmě
Samotná BioFarma nabízí kombinaci dřevěných chatek a kamenných domků rozesetých po svahu s výhledy do okolní krajiny. Součástí areálu je restaurace zaměřená na tradiční albánskou kuchyni, kde se používají lokální suroviny a produkty z okolních farem. V nabídce jsou domácí sýry, maso, jogurty, čerstvá zelenina i typické horské speciality. Celý komplex působí nesmírně přirozeně a zapadá do okolního prostředí. Večery zde bývají velmi klidné a atmosféra je spíše horská a venkovská než turisticky komerční.
Velkou součástí zážitku jsou aktivity v okolní přírodě. BioFarm Gramsh funguje jako výchozí bod pro horskou turistiku v oblasti Gramsh a okolních pohoří. Krajina je zde velmi rozmanitá a vhodná jak pro kratší procházky, tak pro celodenní horské přechody.
Jednou z největších atrakcí farmy jsou offroad aktivity a jízdy na čtyřkolkách. BioFarma organizuje výpravy po horských cestách, které vedou do odlehlých částí regionu, kam se běžní turisté často vůbec nedostanou. Tyto trasy procházejí lesy, horskými pastvinami a kamenitými cestami s panoramatickými výhledy na okolní hory. Pro mnoho návštěvníků je právě kombinace přírody a dobrodružné jízdy jedním z hlavních důvodů, proč sem přijíždějí.
Praktické
Určitou nevýhodou může být dostupnost. Cesta z Tirany vede nejprve po kvalitní asfaltové silnici směrem na Elbasan a dále do města Gramsh. Poslední část cesty směrem k BioFarmě po odbočení ze silnice SH71 už vede po úzkých horských cestách, které střídají asfalt, štěrk a kamenité úseky s výmoly. Za suchého počasí je cesta sjízdná běžným autem, ale pohodlnější je SUV nebo vyšší vůz. Po deštích mohou být některé úseky poměrně náročné a cesta bývá pomalejší.
Pokud si budete nejistí, napište na farmu na WhatsApp a zeptejte se na podmínky. Není vyloučeno, že pro vás majitel farmy přijede a na farmu vás hodí čtyřkolkou. +355696516565. Ubytování si můžete předem zajistit ZDE.
Mapa
Mešita Xhamia e Mbretit
Xhamia e Mbretit, známá také jako Královská mešita nebo Sultan Bayezid Mosque, patří mezi nejvýznamnější historické památky v Albánii a je považována za nejstarších dochovanou mešitu v zemi. Nachází se v historickém centru Elbasan uvnitř starých osmanských hradeb, které byly vybudovány na místě původního římského a později byzantského opevnění. Mešita vznikla v období, kdy se Elbasan stával důležitým strategickým a obchodním centrem Osmanské říše na trase slavné Via Egnatia, spojující Jaderské pobřeží s Konstantinopolí.
Výstavba mešity se datuje přibližně do konce 15. století, pravděpodobně kolem roku 1492, tedy krátce po definitivním začlenění Albánie do Osmanské říše. Její název „Xhamia e Mbretit“ znamená doslova „Královská mešita“, protože byla spojována se sultánem Bayezidem II., jedním z významných osmanských vládců své doby. Právě jeho éra znamenala upevnění osmanské moci na Balkáně a rozvoj městské infrastruktury v mnoha albánských městech.
Více o mešitě
Architektura mešity je typickým příkladem raného osmanského stylu na Balkáně. Stavba působí poměrně jednoduše, ale elegantně, s důrazem na harmonické proporce a masivní kamennou konstrukci. Dominantou je štíhlý minaret. Interiér mešity byl původně zdoben barevnými ornamenty, kaligrafií a geometrickými motivy charakteristickými pro islámské umění té doby. Přestože se část výzdoby nedochovala, dodnes si budova zachovala silnou historickou atmosféru.
Období komunistického režimu vedeného Enver Hoxhou (Hodžou) bylo velmi dramatické. Albánie se tehdy stala prvním oficiálně ateistickým státem na světě a náboženské stavby byly systematicky uzavírány, ničeny nebo přeměňovány na sklady a kulturní objekty. Xhamia e Mbretit byla v roce 1967 uzavřena a značně poškozena. Minaret byl zničen a náboženský život v mešitě prakticky přestal existovat. Přesto samotná budova přežila období represí lépe než mnoho jiných historických mešit v Albánii.
Po pádu komunismu v 90. letech začala postupná obnova mešity i návrat náboženského života. Rekonstrukce se zaměřila především na stabilizaci historické stavby a obnovu některých architektonických prvků. Minaret byl postaven v roce 2012 a byl použit totožný materiál jako před 500 lety. Dnes mešita slouží nejen jako aktivní náboženské místo, ale také jako významná kulturní a historická památka, kterou navštěvují turisté z celého světa.
Zajímavostí je i samotné umístění mešity uvnitř elbasanské pevnosti. Celá oblast kolem ní představuje unikátní směs římské, byzantské a osmanské historie. V okolních ulicích se nacházejí staré tradiční domy, malé obchody a pozůstatky historických staveb, díky nimž působí centrum Elbasanu velmi autenticky. Xhamia e Mbretit tak není jen náboženskou stavbou, ale i symbolem složité historie Albánie, kde se po staletí prolínaly různé kultury, říše a náboženství.
Dnes je Královská mešita považována za jednu z nejcennějších osmanských památek v Albánii a zároveň za důležité svědectví období, kdy byl Elbasan jedním z nejvýznamnějších měst vnitrozemského Balkánu. Pro návštěvníky představuje místo, kde lze velmi dobře pochopit historickou proměnu Albánie od osmanské éry přes období komunismu až po současnost.
Praktické
Dostat se do Elbasanu je poměrně jednoduché. Elbasan leží přibližně 45 kilometrů jihovýchodně od Tirany a cesta autem trvá zhruba hodinu po kvalitní asfaltové silnici. Historické centrum města je dobře přístupné i autobusy a minibusy, které pravidelně jezdí z Tirany i dalších albánských měst. TADY je autobusové nádraží v Tiraně a ZDE v Elbasanu. Placené parkoviště poblíž mešity a tedy i centra ZDE. Bezplatné parkování se praktikuje na krajích ulic.
Mapa
Elbasan Etnografické muzeum
Etnografické muzeum v Elbasanu (Muzeu Etnografik i Elbasanit) patří mezi nejzajímavější kulturní památky města Elbasan a nabízí jedinečný pohled do každodenního života albánských rodin v období osmanské éry. Muzeum sídlí v historickém domě rodiny Sejdini, který pochází přibližně z 18. století a je považován za jednu z nejcennějších ukázek tradiční městské architektury ve střední Albánii. Samotná budova je kulturní památkou první kategorie a už zvenčí působí velmi autenticky díky dřevěným arkádám a typickému balkánskému čardaku, tedy otevřené kryté galerii.
Dům byl původně postaven jako sídlo bohatší elbasanské rodiny v době, kdy byl Elbasan významným obchodním a řemeslnickým centrem Osmanské říše. V přízemí se nacházely sklady zemědělských produktů, dílny a hospodářské prostory, zatímco horní patro sloužilo jako obytná část rodiny. V 80. letech 20. století prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a v roce 1986 byla přeměněna na etnografické muzeum. Díky tomu se podařilo zachovat nejen samotný dům, ale i atmosféru tradičního života ve starém Elbasanu.
Více o muzeu
Interiér muzea je rozdělen do tematických místností, které ukazují různé části života tehdejší albánské společnosti. Návštěvníci zde mohou vidět mužský pokoj určený pro přijímání hostů, ženské místnosti, pokoj nevěsty nebo prostory věnované domácím pracím a řemeslům. Velká část expozice je zaměřena na tradiční řemeslnou výrobu, která byla pro Elbasan po staletí typická. Muzeum představuje například nástroje pro zpracování kovů, výrobu textilu, kožešin, dřeva nebo tradiční zbraně a sedlářské výrobky.
Významnou součástí expozice jsou také tradiční albánské kroje a textilie z regionu Elbasan. Každý kus oblečení ukazuje specifické ornamenty, materiály a barevnost používanou v různých částech regionu. Návštěvníci zde mohou pochopit, jak důležitou roli hrálo oblečení v identitě jednotlivých rodin i společenském postavení. Muzeum zároveň ukazuje způsob života městských rodin v období, kdy byl Elbasan jedním z nejvýznamnějších center obchodu a řemesel ve vnitrozemí Albánie.
Velmi zajímavá je také samotná atmosféra budovy. Na rozdíl od moderních muzeí zde člověk nemá pocit klasické výstavní síně, ale spíše návštěvy historického domu, ve kterém se zastavil čas. Dřevěné stropy, staré schodiště, tradiční nábytek a rozložení místností vytvářejí velmi autentický zážitek. Mnoho návštěvníků považuje muzeum za jedno z nejpůsobivějších etnografických muzeí v celé Albánii právě díky tomu, že si zachovalo původní charakter obytného domu.
Praktické
Muzeum se nachází přímo v historickém centru Elbasanu nedaleko staré pevnosti Kala a slavného stromu Rrapi i Bezistanit. Díky své poloze bývá často součástí pěší prohlídky historického centra města.
Mapa
Co vidět v Albánii?
Albánie nabízí spoustu krásných a zajímavých míst, které čekají na tvé objevení – úchvatné pláže na jižním pobřeží, majestátné hory na severu, kaňony řek, jezera, zachovalá historická města či pozůstatky předchozích civilizací. Podívej se na naše tipy atraktivních míst v jednotlivých krajích Albánie.
Ať už tě láka dobrodružství v divoké přírodě, historie nebo kouzlo tradičních albánských vesniček, najdeš zde hodně míst, které, podle nás, stojí za to vidět! Stačí si na mapě kliknutím vybrat oblast, která tě zajímá.
Jak si užít dovolenou a zbytečně neutrácet
Bydlete chytře
Ať už se chystáte do Albánie nebo kamkoliv na světě, pro rezervaci ubytování můžete využít osvědčený Booking.com. Najdete zde obrovský výběr útulných soukromých apartmánů, domů či hotelů. Cenové rozpětí je široké a určitě si vyberete.
Létejte za rozumné ceny
Potřebujete letenku? Mrkněte na známé Kiwi a nebo taky na méně známý, ale mezi zarytými cestovateli velmi oblíbený Kayak. Je to náš favorit. Bleskově porovná nabídky všech aerolinek a ukáže vám cenově nejvýhodnější kombinace letů. Můžeš si nastavit i cenové alarmy, takže jakmile bude letenka za cenu, která ti vyhovuje, dostaneš upozornění.
Internet v mobilu
V druhé polovině roku 2026 je Albánii přislíben evropský roaming grátis. Do té doby si můžete pořídit data například s aplikací YESIM. Získáte mobilní internet za vstřícných podmínek.
Myslete na zadní vrátka
Kvalitní pojistka je základ jakéhokoli cestování. Cesta do Albánie není vyjímkou. Pojistka vás kryje při nemoci, úrazech i ztrátě věcí. Sami jsme už párkrát v cizí zemi v nemocnici skončili. Mít dobré pojištění ušetří spoustu nervů i především peněz.
