Jedním z lákadel kraje je  město Elbasan, které je tak trochu nenápadné, ale pyšní se bohatou historií, sahající až do římských dob. Elbasan je známý svými kulturními festivaly, například během svátku Dita e Verës (Den léta), který přitahuje návštěvníky z regionu, celé Albánie a také ze zahraničí. 

 

Fascinující je v kraji Elbasan také příroda. Národní park Shebenik-Jabllanicë, který se nachází na hranici s Kosovem, nabízí  turistické trasy vedoucí k ledovcovým jezerům či vrcholům přesahujícím 2 000 metrů nad mořem.

 

Mimořádným zážitkem je návštěva kaňonu Holta, kterým se můžete brodit a taky si zaplavat úzkou úžinou. Vodopád Sotira zase nabídne skvělou procházku a chladivé osvěžení. Kraj Elbasan je další perfektní volbou pro zájemce o historii, nedotčenou přírodu a kulturní zážitky.

 

NP Shebenik-Jabllanicë

Národní park Šebenik-Jabllanica (Parku Kombëtar Shebenik-Jabllanicë) je jedno z míst, kam albánská příroda ukryla své největší poklady, a které zatím turisté ještě pořádně neobjevili. Tento obří zelený ráj na severovýchodě země, hned u hranice se Severní Makedonií, zabírá přes 34 500 hektarů a je druhou největší chráněnou oblastí Albánie – a zároveň jejím nejmladším národním parkem (vyhlášeným v roce 2008 a rozšířeným v roce 2022).

Představte si krajinu se starobylými lesy, která působí, jakoby do ní tisíce let nikdo nevstoupil. Je obklopena dramatickými vrcholy nad 2000 m. n. m. Ve výškách 1500–1900 m. n. m. levituje čtrnáct nádherných ledovcových jezer. Najdete tady husté jehličnaté i bukové lesy, v nichž žijí živočichové, o kterých jinde v Evropě už skoro není ani slyšet.

Příroda se tady zachovala v původním stavu i díky tomu, že zde byla půl století vojenská zóna (hraniční pásmo s Makedonií). Teprve v roce 2008 ji Albánie prohlásila za národní park a otevřela dveře ekoturismu. 

Jednou ze součástí parku je rezervace Rrajca (Rezervat Natyror Rrajcë), která je tvořena jedním z posledních starobylých bukových lesů v Evropě. Tento les přežil i dobu ledovou a dnes je součástí světového dědictví UNESCO! V roce 2017 byla tato nádherná oblast uvnitř národního parku Šebenik-Jabllanicë zapsána na prestižní seznam díky své výjimečné ekologické hodnotě.

 

Celkem jde o 46 km2 panenského lesa. Jen pro představu, český prales Boubín má 6,6 km2. Bukové pralesy Rrajca jsou staré tisíce let – jejich příběh začal před asi 12 000 lety, kdy se buk dokázal přizpůsobit drsným klimatickým změnám po ledové době a rozšířit se po celé Evropě. Rrajca patří k několika málo místům, kde se zachovala původní, nedotčená struktura lesa s obřími stromy, které pamatují generace bez zásahu člověka.

 

Během komunistické éry (1944–1990) byla velká část albánských lesů intenzivně kácena pro dřevo a hospodářské potřeby, ale Rrajca zůstala díky své odlehlosti téměř nedotčená – a právě to ji zachránilo. Dnes je to útočiště bohaté biodiverzity, kde můžete obdivovat prastaré buky, vzácné druhy rostlin a klid, který jinde v Evropě už téměř neexistuje. Můžete tady potkat medvěda hnědého, vlka, rysa balkánského, divoké kozy či třeba orly skalní.

Pro základní ubytování v blízkosti národního parku zvolte městečko Librazhd. Hotelů a penzionů je zde požehnaně. Informace o NP získáte v infocentru uprostřed města ZDE

Město Elbasan

Město Elbasan je nenápadné, ale historicky významné albánské město. V centru města se nachází Elbasanská pevnost, významná památka z osmanského období, která je obklopena půvabnými uličkami s tradičními kavárnami a restauracemi. Neměli byste si nechat ujít ani návštěvu královské mešity (Xhamia Mbret) z 15. století. 
 
Dita e Verës (Den léta), je jedním z největších a nejstarších svátků v Albánii. Slaví se vždy 14. března a jeho původ sahá až k předkřesťanským ilyrským tradicím. Největší oslavy probíhají ve městě Elbasan, které je považováno za kolébku tohoto svátku. Svátek symbolizuje konec zimy a příchod teplého období, což bylo důležité hlavně pro zemědělce a pastevce. Obecně ale lidé vítali po dlouhé zimě příchod nové energie pramenící ze Slunce, které přináší čistou radost do domova každého Albánce.
Proč Den léta, když je jaro? Je to proto, že v ilyrském/albánském slunečním kalendáři existují pouze dvě roční období, léto a zima. Lidé z Elbasanu se 14. března probouzejí časně ráno a se zvláštní oddaností otevírají dveře, aby dobro mohlo vstoupit a zlo odejít. Naplní džbán čerstvou vodu a přinesou domů svazek zelené trávy. Lidé zde připravují tradiční sladkost Ballokume, která se peče z kukuřičné mouky, cukru, másla a vajec. Tvar i barva tohoto dezertu připomíná slunce.

 

Proč právě Elbasan? V oblasti Elbasanu existovaly pohanské rituály už v době Ilyrů. Svátek byl spojen s uctíváním bohyně Diany, patronky přírody a plodnosti. Podle místních legend stál kdysi právě v Elbasanu klášter zasvěcený této bohyni. I během osmanské a komunistické éry se v Elbasanu svátek udržel silněji než jinde. Po pádu komunismu v roce 1991 se oslavy znovu poprvé oživily právě zde a dodnes jsou největší v celé Albánii.

 

Založení města se datuje do 1. století. Během římského období poznala původní osada Skampius (což byl původní název města) svůj největší rozkvět, protože zde byla křižovatka, kterou procházela Via Egnatia, která spojovala Řím s Konstantinopolí. 
 

Tato důležitá strategická silnice sloužila i během náboženských válek a křížových výprav. Po zablokování silnice Via Egnatia přílivem barbarů se město přestalo zmiňovat a bylo zničeno Bulhary a Ostrogóty během slovansko-bulharské migrace někdy mezi 6. a 7. stoletím. Na nohy město postavili až Osmané.

 

Elbasan byl znovu založen sultánem Mehmetem II. a Ballaban Pašou v 15. století. Po porážce, kterou Turci utrpěli při jednom z obléhání Krujë, tady sultán Mehmet II. přestavěl starý původní hrad, aby jej měl později jako oporu při dalším dobývání severu albánského území. Hrad byl údajně postaven za pouhých 25 dní a na jeho stavbě se podílelo 150 000 lidí.

Budete-li chtít vydat se na oslavy léta do Elbasanu, počítejte s velkými kolonami. Doporučujeme vystartovat raději dříve a velký nápor návštěvníků tak trochu předstihnout. Krom toho, že nestrávíte spoustu času v koloně, budete mít jistotu, že zaparkujete. Například ZDE nebo ZDE.

Město Belsh

Belsh je malé, a tak trochu zastrčené, městečko na břehu stejnojmenného jezera 30 km jihozápadně od Elbasanu. Atmosféra městečka je nesmírně milá a proto stojí za to se sem vydat. Speciálně v době, kdy jsou přímořská letoviska plná lidí a vy si potřebujete tak trochu odfrknout. Při procházce kolem jezera vás pobaví ochočená hejna hus a kachen. Na hlavní promenádě si vaše děti určitě dají cukrovou vatu a sladký popcorn. 


Jeho historie je velmi hluboká a zajímavá.
Archeologické vykopávky nedalékého Gradište totiž dokazují, že zde existovalo starověké ilyrské osídlení. V Albánii je téměř každý „metr“ půdy poznamenán historií starší 2000 let. Proto jsou Albánci na svou zemi tak hrdí.

 

V souvislosti s Belshem se hovoří o existenci ilyrského knížete zvaného kníže z Belše, který byl s velkými poctami pohřben kolem roku 350 př. n. l. se vším svým vybavením a ozdobami. Při archeologických vykopávkách zde byla nalezena knížecí hrobka a některé předměty, jako je helma, chrániče kolen, bronzový kotel, bronzový cedník, krater s volutami (nádoba s vejčitým tělem a rukojeťmi, které vystupují nad úroveň nádoby a stáčí se do voluty – spirálového tvaru. Tyto artefakty jsou vystaveny v Archeologickém muzeu v Tiraně.

 

Při archeologických vykopávkách v Gradište (ilyrské město poblíž Belše), bylo nalezeno mnoho keramických nádob (pálená hlína) ze 4. až 2. století př. n. l. z období ilyrské civilizace. Nedaleko jezera Seferani se nacházela svatyně Afrodity. Jako dary bohyni se házely terakotové nádoby do jezera. Keramika s hlavou Afrodity zaujímala zvláštní místo v kultu obyvatel ilyrského města Belš. Tato keramika se stala světově známá jako ilyrská Afrodita helénistického období Belšu. Některé kousky můžete spatřit v Archeologickém muzeu v Tiraně.

Návštěvu města Belsh můžete spojit s průzkumem nedalekého kaňonu Holta. Ideálně v pořadí Holta – Belsh. Po dobrodružství v kaňonu přijde vhod uklidnění na břehu jezera s dobrým jídlem. Velké městské parkoviště najdete TADY. 

Kaňon Holta

Kaňon Holta (Kanioni i Holtës) je jedinečný přírodní úkaz nacházející se v centrální Albánii, poblíž vesnice Gramsh. Tento kaňon vyhlodala do skály během tisíciletí řeka Holtë. Kaňon je dlouhý přibližně 3 kilometry, místy je široký jen několik metrů a skalní stěny se zvedají až do výšky 100 metrů.
 
V některých částech se formují přírodní bazénky s teplejší vodou. I v létě je v kaňonu chladno, takže paradoxně i v horkém počasí teplou vodu oceníte. Cesta kaňonem zahrnuje skákání po kamenech, brodění i plavání v ledové vodě (13 st.) skalní úžinou. Místy nic pro klaustrofobiky.
 
Kanioni i Holtës je ideálním místem pro aktivní návštěvníky Albánie, kteří hledají fyzické aktivity v přírodě. Před ústím kaňonu je rodinná restaurace s regionálním jídlem a velkým plaveckým bazénem. Do kaňonu Holta se můžete vydat i s námi. 

Cestou ke kaňonu z Durrës si vychutnáte nádherné výhledy na rezervoár Banja, který budete mít po pravé straně. Historie jezera začíná v dávných dobách, kdy byla tato oblast součástí větší vodní plochy, známé jako jezero Gramsh. V průběhu let, v důsledku geologických procesů a stavby hráze s vodní elektrárnou, vzniklo jezero Banja, jak ho známe dnes. Je tvořeno převážně vodami řeky Devoll, která protéká touto hornatou oblastí.

Cesta z Durrës trvá asi 1.5 hodiny a vede přes kruháč TADY u Rrogozhinë. Na něm musíte odbočit doleva směr Peqin. Ten ale budete míjet a pojedete dál směrem na Gramsh. Pár kilometrů před Gramshem ale odbočíte doleva. Odbočka TADY je nenápadná a velmi často se přejíždí. Takže pozor ať ji neminete. Navigace vás totiž může táhnout jiným směrem po cestě, která není vhodná pro normální auta. 

 

Po chvíli prašné, ale sjízdné cesty (na které možná potkáte želvy), navážete TADY na asfaltovou silnici a dáte se doprava. Ke kaňonu SEM už to bude pár minut jízdy.  

 

Po příjezdu na hliněné parkoviště můžete navštívit některou ze dvou restaurací. První z nich nabízí i koupačku v plaveckém bazénu. Druhá zase trochu naturálnější prostředí. 

Vodopád Sotira

Vodopád Sotira byste rozhodně měli vidět na vlastní oči. Leží jižně od Gramshe a nachází se těsně za hranicí kraje Elbasan v regionu Berat. Do Elbasanu jsme jej zařadili kvůli výchozímu bodu z východní strany právě z kraje Elbasan. Voda se tlačí skalními štěrbinami horského masivu Tomorr a nakonec padá do zeleného údolí z různých výšekPotkáte tady místní i turisty z celého světa, rodiče s dětmi, babičky s vnoučaty a dokonce i miminka v nosítkách – vodopády jsou totiž velmi lehce dosažitelné.
 
Žádná komerce, jen příroda, dobrá nálada a pocit, že jste našli místo, kde se zastavil časPokud hledáte jednoduché, ale opravdu silné dobrodružství v albánských horách – vodopád Sotira je přesně to, co potřebujete. Přijeďte, posaďte se na trávu, poslouchejte padající vodu a nechte se unést. Stojí to za to!

V horní části levého vodopádu jsou další kaskády, které ale bohužel nejsou zespodu viditelné. Vodopád Sotira je nádherným důkazem, jak velkou fantazii má příroda.

Vodopád sloužil a neustále slouží místním obyvatelům  k relaxaci a hlavně jako zdroj vody, který na následném toku řeky využívají lidé pro zemědělství a chov hospodářských zvířat. Nyní je cílem mnoha turistů. 

Oblast vesnice Sotira na příliv turistů zareagovala a nyní nabízí malé rodinné restaurace s tradiční kuchyní a také drobné obchůdky s čerstvými domácími produkty. Cestou k vodopádu můžete nasávat atmosféru horské způsobu života. Na podzim nabízí příroda jedno kouzlo navíc – celá stezka k vodopádu je obklopena podzimní barevnou přírodou. 

Cesta k vodopádu začíná ve vesničce Sotirë TADY, kde zaparkujete. Cesta je rovinatá a vhodná i pro rodiny s dětmi. Je dlouhá asi 4 km a zvládnou ji i ti nejmenší. Trvá plus minus 40-50 minut. Ať už jste s terénním kočárkem, pejskem nebo batoletem na zádech, dostanete se tam bez většího úsilí. Pokud máte auto SUV či 4×4, můžete pod uvedeným parkovacím místem překonat brod a dostat se autem do bezprostřední blízkosti vodopádu. Je ale škoda se neprojít a nechat si ujít příležitost příjemné a nenáročné procházky. 

Jedna z cest vede i úpar´tím pohoří Tomorr, ta je ale také spíše pro 4×4 nebo alespoň SUV, i když Albánci takovou cestu jezdí v klidu i Fiatem Punto a samozřejmě bez jakýchkoli rozpaků Mercedesem. 

Není od věci spojit návštěvu vodopádu s kaňonem Holta. Jen musíte počítat s velkou časovou náročností a taky s jistým fyzickým výdajem. Pokud projdete a proplavete kaňon Holta poctivě, je otázka, zda vám ještě zůstane energie na procházku k vodopádu či naopak. Možné to ale je. 

Co vidět v Albánii?

Albánie nabízí spoustu krásných a zajímavých míst, které čekají na tvé objevení – úchvatné pláže na jižním pobřeží, majestátné hory na severu, kaňony řek, jezera, zachovalá historická města či pozůstatky předchozích civilizací. Podívej se na naše tipy atraktivních míst v jednotlivých krajích Albánie. 


Ať už tě láka dobrodružství v divoké přírodě, historie nebo kouzlo tradičních albánských vesniček, najdeš zde hodně míst, které, podle nás, stojí za to vidět! Stačí si na mapě kliknutím vybrat oblast, která tě zajímá.

Jak si užít dovolenou a zbytečně neutrácet

Bydlete chytře

Ať už se chystáte do Albánie nebo kamkoliv na světě, pro rezervaci ubytování můžete využít osvědčený Booking.com. Najdete zde obrovský výběr útulných soukromých apartmánů, domů či hotelů. Cenové rozpětí je široké a určitě si vyberete.

Létejte za rozumné ceny

Potřebujete letenku? Mrkněte na známé Kiwi a nebo taky na méně známý, ale mezi zarytými cestovateli velmi oblíbený Kayak. Je to náš favorit. Bleskově porovná nabídky všech aerolinek a ukáže vám cenově nejvýhodnější kombinace letů. Můžeš si nastavit i cenové alarmy, takže jakmile bude letenka za cenu, která ti vyhovuje, dostaneš upozornění.

Internet v mobilu

V druhé polovině roku 2026 je Albánii přislíben evropský roaming grátis. Do té doby si můžete pořídit data například s aplikací YESIM. Získáte mobilní internet za vstřícných podmínek.

Myslete na zadní vrátka

Kvalitní pojistka je základ jakéhokoli cestování. Cesta do Albánie není vyjímkou. Pojistka vás kryje při nemoci, úrazech i ztrátě věcí. Sami jsme už párkrát v cizí zemi v nemocnici skončili. Mít dobré pojištění ušetří spoustu nervů i především peněz.