Kraj Gjirokastër

Dominantou regionu je Gjirokastër, město zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Jeho typickým znakem jsou tradiční osmanské domy s břidlicovými střechami, impozantní hrad a nedaleký Alipašův most.

Oblíbenou destinací hostů Gjirokastëru je Modré oko (Syri i Kaltër), i když už je součástí kraje Vlorë. Jedná se o krasový pramen s fascinující mohutností a křišťálově čistou vodou. Oblast je také ideální pro milovníky pěší turistiky, kteří mohou objevovat okolní pohoří a hluboké kaňony jako je například Nivicë. Na své si přijdou i zkušení horalé při tripech na vrcholy pohoří Nemërçka. Velmi navštěvovanou lokalitou jsou termální prameny v Bënje, které byly v roce 2025-26 zásadně zrekonstruovány.

Romantická srdce uchvátí vodopád Peshtura-Progonat či kostel sv. Panny Marie v Labovë. Kraj Gjirokastër je navíc známý svou vynikající kuchyní – ochutnat můžete tradiční pokrmy jako rýžové kuličky qifqi či fërgesë – pokrm s pečenými červenými paprikami, rajčaty a tvarohem. Ochutnat musíte ořechové gliko, což je jedinečný dezert z oblasti města Permët.

Město Përmet

Město Përmet se rozkládá na břehu řeky Vjosy, nedaleko státní hranice s Řeckem. Legenda praví, že město dostalo jméno podle antického hrdiny Premta, který vládl pevnosti vybudované na skále uprostřed města. Aby nepadl živý do rukou osmanských nepřátel, tak z Městské skály prostě skočil. Charakteristickým znakem města jsou růže v květinových zahradách a dvorech starých domů, proto je Përmet známý jako Město růží.
 
Përmet je populární také díky své pohostinnosti a výborné kuchyni. Proslulým místním produktem je gliko – tradiční sladký dezert, který má velmi specifickou a dlouhou přípravu. Ve městě a v jeho blízkosti se nachází mnoho kostelů a mešit

Městský kámen, tyčící se v srdci města jako tichý strážce, je obrovská skála vysoká asi 25 metrů. Tvoří výraznou siluetu nad městským centrem a představuje nezdolného ducha Përmetu. Tento vzácný vápencový útvar je prohlášený za přírodní a kulturní památku první kategorie. 

Dnes umožňuje návštěvníkům výstup na vrchol zajištěná kovová cesta, odkud se otevírá úchvatný panoramatický výhled na město a údolí Vjosa. Skála je ikonickým místem pro fotografování, místem, kde se setkává legenda, příroda a adrenalin. Pro každého, kdo navštíví Përmet, je výstup na tento symbol města zážitkem, který si nesmíte nechat ujít.

 

V těsné blízkosti města najdete raftingové centrum, kde si můžete domluvit sjetí řeky Vjosy. Ideální čas na vodácké aktivity je jaro. 

 

Město leží v blízkosti řecko-albánské hranice, což z něj v hlubší historii činilo místo sporů mezi Albánci a Řeky. K politickým třenicím zde docházelo také během druhé světové války a v následném období. Navzdory těmto historickým událostem je dnes Përmet považován za klidné místo, kde spolu obyvatelé různých národností, kultur, tradic a náboženství žijí v naprosté harmonii.

Návštěvu Përmetu je ideální kombinovat se zážitkem v přírodních termálech v Benjë. Cestou do Përmetu směrem od Tepelenë se nabízí skvělá zastávka na oběd v úžasné restauraci s vodopády před městečkem Kelcyrë. Restaurace TADY. Ve městě Përmet se hodně parkuje podél silnice, takže hned po přejetí mostu sledujte situaci a hledejte volné místo. 

Termály v  Benjë

Termální prameny v Bënjë (Banjat e Bënjës nebo také Llixhat e Bënjës) patří z návštěvnického hlediska mezi nejatraktivnější místa v Albánii. Šest pramenů pramenících z mohutných skal na obou stranách řeky Lengaricë nabízí sirnatou vodu, která má vysoké léčivé účinky a používá se na léčbu chronického revmatismu, na žaludeční onemocnění a na onemocnění kůže.
 
Termální vody Benjë mají teplotu 26-32 ºC. Řeka sice není nikterak mohutná, ale boční termální prameny jsou dostatečné k tomu, aby zásobovaly bazénky a tůně podél toku. V blízkosti bazénů se přes řeku Langarica klene turecký kamenný most (alb. Ura e Kadiut – Soudcův most), který nechal v roce 1760 postavit Ali paša Tepelenský. Přímo z kamenného bazénu můžete pozorovat hřeben pohoří Nemërçka na druhé straně údolí Vjosy, který bývá ještě v počátku léta pod sněhem. 

Tyto termální zdroje byly využívány státem v letech 1964 – 1975. Po dobu několika desítek let byly prameny bez údržby. V posledních dvou letech dochází v areálu k novým stavebním úpravám a proslýchá se, že vstup do areálu bude zpoplatněn. Naše fotografie jsou z různých období mezi roky 2020 až 2025.  Areál by měl být otevřen po celkové rekonstrukci v roce 2026.

 

Řeka Lengarica vyvořila kaňon, který je pozoruhodný nejen přírodně, ale i archeologicky. Výzkum v posledních letech dospěl k závěru, že v jeskyních kaňonu se nacházela prehistorická obydlí. Kamenný most v ústí kaňonu je zase zajímavý architektonickou kompozicí a konstruktivním řešením. Uprostřed kompozice mostu se nachází hlavní oblouk s rozpětím 15,5 m a výškou 6 m nad hladinou vody. Klenba oblouku je silná 1 m a je vyrobena z vápencových desek uspořádaných do klínu. Díky své stabilitě a harmonickému vzhledu byl typ tohoto mostu v Albánii v 18. století velmi rozšířeným typem.

Parkování před kaňonem bylo doposud grátis. V průběhu let ale byla louka upravena na parkovací plochu a přibyly drobné stavby. Zda bude zpráva o zpoplatnění termálů či parkování, pravdivá, ukáže čas. Vše tomu ale nasvědčuje. 

Město Gjirokastër

Gjirokastër, je jedním z nejúchvatnějších historických měst Albánie. V roce 2005 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO jako jeden z mála dochovaných příkladů obchodních měst v osmanském stylu na Balkáně. Je proslulé svou unikátní osmanskou architekturou, kterou ilustrují kamenné domy s charakteristickými střechami pokrytými šedou břidlicí.
 
Historie Gjirokastëru sahá až do antických dob, ale největšího rozkvětu dosáhlo právě během osmanské nadvlády, kdy se stalo významným obchodním a administrativním centrem. Město je známé také svou impozantní pevností, jednou z největších na Balkáně. Dalšími atrakcemi jsou tradiční kamenné uličky, kde se můžete romanticky procházet nebo si během pití skvělé albánské kávy užívat výhledů na historické domy. Nejnavštěvovanější částí je okolí starého bazaru

Za pozornost stojí určitě také muzeum studené války nebo Tunel nostalgie, který nabízí zajímavý pohled na vojenskou i lidovou historii regionu prostředníctvím sbírky relíkvií. 

 

V průběhu staletí prošel Gjirokastër mnoha vynucenými transformacemi a jeho kronikáři  zaznamenali mnoho vládců a také útočníků. Město je poprvé zmíněno v historických pramenech v roce 1336, kdy se o  Argyrókastru zmínil byzantský kronikář Jan Kantakouzenos. Jak se Osmanská říše na konci 14. století rozpínala do Evropy, město Gjirokastër se dostalo pod vliv sultánů a vedoucí představitelé města se stali jejich vazaly. Významný odpor nastal až v roce 1880, kdy shromáždění Gjirokastëru aktivně podporovalo odpor proti osmanské nadvládě a právo na sebeurčení.

 

V roce 1908 už Turci ztráceli svůj vlv a ve městě byla otevřena první albánská škola s názvem „Liria“. Gjirokastër se stal důležitým v době, kdy se vymezovaly hranice dnešní Albánie. V době vyhlášení národní nezávislosti 28. listopadu 1912 byla oblast součástí „Autonomní republiky Epirus“ pod vedením generála Zografa, který usiloval o spojení s Řeckem, ale po první světové válce mocnosti Dohody (Británie, Francie a Rusko) přesvědčily Řecko, aby stáhlo své nároky na tuto oblast s albánskou většinou.

 

Současná hranice s Řeckem byla ratifikována v roce 1921. Gjirokastër inspiroval mnoho básníků, spisovatelů a umělců. Město s 40 000 obyvateli je dnes největším kulturním, akademickým, ekonomickým a administrativním centrem jižního regionu. Je známé jako rodiště tří významných albánských osobností – bývalého komunistického diktátora Envera Hodži, lingvisty a albanologa Eqrema Çabeje a velkého spisovatele Ismaila Kadareho. Jeho rodný dům můžete navštívit ZDE. V rodném domě Envera Hodži dnes najdete etnografické muzeum

Nedaleko hradu najdete podzemní parkoviště – ZDE. Po vjezdu do města ale určitě narazíte na cedule, které vás budou lákat na parkování na soukromých plochách. Rozhodně doporučujeme zaparkovat ve spodní části města. Uličky v kopci jsou velmi úzké a často jsou tvořeny vyleštěnými kočičími hlavami. Dostat se v těžce manévrovatelných podmínkách do zácpy, a nedejbože v dešti, není žádný med. Pojedete-li město navštívit s campervanem, dva z kempů jsou ZDE na okraji města. 

 

Cílem příjemné procházky v okolí Gjirokasteru je Most Ali Pasha, který se nachází kousek za městem. Více info o něm najdete v samostatné sekci níže. 

Město Tepelenë

Tepelenë je město s typicky albánskou atmosférou. Už jen lelkování v jeho ulicích musí každého vnímavého turistu naplnit nesmazatelnými emocemi. Město se nachází v údolí řeky Vjosa a je obklopeno vysokými kopci i dramatickými horskými masivy. Město je známé nejen svou krásnou přírodou, ale i významnými historickými památkami. Tepelenë byla v minulosti důležitým centrem, zejména během vlády Ali Paši Tepeleneho, osmanského vládce, který město převzal v roce 1789.
 
S názvem města se spojuje jedna kuriózní toerie. Údajně je slovo Tepelenë odvozeno od tureckého slova „tepeleden“, což znamená „prorážení hlavy“.  Historici se ale více přiklání ke zdrojovému ilyrijskému výrazu „antibylyne“, které znamená „proti Bylynům“. Později se toto slovo vyvinulo a změnilo se na Tepelenë. Tento region má silné tradice, rituály a charakteristické rysy, které najdeme v jazykovém dialektu, svatebních i pohřebních obřadech atd. 

Území kolem dnešní Tepelenë bylo osídleno už v pravěku. Archeologické nálezy dokládají přítomnost raných osad z doby bronzové i železné. Díky své poloze na přirozené křižovatce cest, které spojovaly jih se severem a vnitrozemí s pobřežím, sehrávala oblast důležitou obchodní a vojenskou úlohu napříč všemi historickými epochami. 

 

Ve starověku náležela tato část Albánie ilyrskému kmeni Kaonů a později se stala součástí území pod římskou správou. Také v době byzantské si místo udrželo svůj strategický význam – vznikaly zde hrady a obranné stavby, které měly pod kontrolou údolí i horské průsmyky. Z historického hlediska je nejvýraznějším obdobím konec 18. století, kdy se Tepelenë stala rodištěm jedné z nejznámějších postav albánských dějin – Ali Paši Tepelenského (1788–1822).

 

Pocházel z místní vlivné rodiny a díky své ctižádosti i promyšleným politickým spojenectvím se mu podařilo dosáhnout vysokého postavení v rámci Osmanské říše. Vybudoval mocný pašalik se sídlem v Ioannině. Citadela ve městě, kterou nechal za své vlády rozšířit a přestavět, patří dodnes k nejvýznamnějším památkám. 

Město Tepelenë je rozcestníkem více možných cest za poznáváním krás jižní Albánie. Při cestě ze severu od města Fier vás cesta jihozápadním směrem povede do úžasného kaňonu Nivicë, který je součástí famózní oblasti Kurvelezh. Tady můžete cestou navštívit vodopád Peshtura-Progonat a také vodopády řeky Nivicë. Cestou budete míjet zajímavou stavbu mostu Ali Paši.

 

Jihovýchodní cesta vás zase dovede do Gjirokastëru a následně k Modrému oku (Syri i Kaltër) a dále až do Sarandë. Vydáte-li se cestou severovýchodní, můžete se dostat do termálních bazénů řeky Langaricë v Benjë a následně cestou při řeckých hranicích až do Korcë či Pogradece k Ohridskému jezeru. 

Labova Kostel sv. Panny Marie

Asi 10km od Gjirokastëru se v obci Labova tak trochu schovává kostel Nanebevzetí Panny Marie, který v 6. století nechal postavit sám byzantský císař Justinián I., který vládl mezi lety 527 až 565 n. l..  Alespoň tak praví jedna z legend. Údajně se zde oženil a daroval kostelu třísku z Ježíšova kříže. Místo, kde se svatostánek nachází, získalo přídomek Labovský kříž (alb. Labova e Kryqit) a je považováno za významné poutní místo.
 
Současná podoba kostela je pravděpodobně z 10. až 13. století. Interiérové fresky, vyprávějící biblické příběhy, pocházejí z období po roce 1805. Pod nimi byly nalezeny i starší fresky, které údajně zobrazují samotného Justiniána I. Uvnitř je možno spatřit překrásný vyřezávaný ikonostas. Kostel sv. Panny Marie je aktivním místem náboženských obřadů a svátků. 
 
Doporučujeme námi vyzkoušené ubytování v penzionu Bujtina Sophie. Úžasná rodinná atmosféra a domácí kuchyně. Rezervace zde
 
Zajímavostí rozhodně je, že 152 gramová tříska z Ježíšova kříže, kterou, podle zmíněné legendy, daroval kostelu Justinián I., prostě chybí. Byla umístěna ve stříbrném půlmetrovém pouzdře a umístěna na čestném místě. V roce 1989 se ale záhadně ztratila
 
O případu psala i albánská média a podle jejich sdělení si třísku přivlastnila dcera bývalého komunistického diktátora Envera Hodži. Byl by to paradox, kdyby to tak bylo. Její táta dal totiž od roku 1967 absolutní stopku jakékoli církevní činnosti v Albánii. Jeho snahou totiž bylo vytvořit první ateistický stát na světě. Jeho dcera tedy pravděpodobně netrpěla duchovní závislostí na třísce z Pravého kříže, ale viděla v něm, celkem logicky, jistou hodnotu. A když ne ona, tak někdo jiný. Tato relikvie měla téměř 2 tisíce let. Dodnes se nenašla a už asi ani nenajde.

Pokud se vydáte navštívit tohle historicky i duchovně velmi silné místo, není od věci zde strávit jednu noc. Návštěva kostela se dá totiž zkombinovat s krátkým tripem do nedalekého kaňonu s vodopádem Katarakti i Sëlckes, kde se v horkých dnech můžete příjemně schladit. Od kostela je vzdálen asi 16 km. Ideálním místem k ubytování je Bujtina Sophie, která se nachází v bezprostřední blízkosti kostela. 

 

Jedná se o nový rodinný podnik, kde se budete cítit jako doma. Krom krásného ubytování za pusu si užijete také skvělou domácí kuchyni. Bonusem jsou neskutečné výhledy na údolí řeky Drin. Parkování je přímo u penzionu. 

 

Cesta k vodopádu Katarakti i Sëlckes je šotolinová, ale je sjízdná normálním autem. Místo, odkud se lehce dostanete k vodopádu je ZDE. Vydáte li se kousek výš nad vodopád, dostanete se k visutému mostu, kde si můžete užít adrenalinový zážitek. K mostu půjdete odsud

 

Kaňon Nivica

Griba je horský masiv nacházející se v oblasti Kurvelesh v jižní Albánii. Jeho nejvyšší vrchol, Maja e Këndrevicës, dosahuje výšky 2 122 m a je častým cílem turistických výprav. Na úpatí této hory se nachází kaňon NivicëJedná se o jeden z nejdelších kaňonů v Evropě. Nabízí pěší turistiku a kaňoning včetně slaňování a plavání. Kaňon – místy až kilometr široký – vznikl vodní erozí. Voda, krom brutální ohromné rýhy v zemi, vytvořila spoustu vodních kaskád a vodopádů. 

 

Celý kaňon i náhorní plošina jsou něčím výjimečné. Tady si člověk opět uvědomí, jak neskutečně kreativní příroda je … a jak nepatrní jsme my, lidé. Už jen cesta autem podél kaňonu směrem do obce Nivicë je famózní zážitek. Lépe je na tom spolujezdec, protože se může naplno kochat neskutečnými výhledy. Nová asfaltka, která nahradila šotolinovou cestu, ale trochu ulehčila kochání i řidičům. 

Městečko Nivicë má velmi dávný původ. Podle knihy Cesty po Řecku od Françoise Puckevilla zde kdysi žil ilyrský kmen Amantů. Ilyrové zde ve 4.–2. století př. n. l. vybudovali hrad, který se stal základem pozdějšího města. Hrad stál na 100 metrů vysoké skále, na strategicky výhodné křižovatce cest. Díky své poloze a opevnění se tato osada stala druhým nejvýznamnějším centrem kmene Amantů.

 

Hrad byl poprvé přestavěn Římany kolem roku 167 př. n. l. Dnes jsou pozůstatky 2400 let starého hradu uznávány jako významná kulturní památka. V jeho blízkosti byla nalezena bronzová soška pelasgského Dia, vysoká asi 8 cm. Socha zobrazuje nahého boha blesků s hrozivým výrazem.  Soška je datována do období kolem roku 530 př. n. l.

Kamenná náves vesnice Nivicë je ideálním výchozím bodem k vodopádům a současně parkovacím místem. Základní trasa k vodopádu měří asi 1 kilometr jedním směrem a je potřeba počítat se strmým terénem. Pokud vyrazíte v létě, vydejte se raději časněji z rána, ať se neupečete. 

Vodopád Peshtura - Progonat

Vodopád Peshtura se nachází nedaleko vesnice Progonat na jihu Albánie. Tento vodopád není sice nejdelší, ale je jedním z nejkrásnějších v Albánii. I přesto zatím nepatří mezi zcela časté turistické cíle. Vodopád má, krom své krásy, také velký vědecký, didaktický a geoturistický význam.
 
Tato přírodní památka je součástí komplexní geomorfologické skupiny a nabízí nádherný pohled na horizontální zvrstvení jurského karbonátového pazourku, křídového opukového vápence a eocénního úlomkového vápence. Fascinující důkaz o vrstvení hornin uvidíte přímo před sebou ze dna kaňonu. V létě oceníte chladnou křišťálovou vodu a koupeli určitě neodoláte.

Oblast vodopádu získala od Albánců přezdívku „okraj vody“. Atraktivní ovšem není jen samotný vodopád. Fascinující je také kaňon do nějž se voda z výšky pár desítek metrů řítí. Jde o další místo na území Albánie, nad nímž budete nevěřícně kroutit hlavou. 

K vodopádu Peshtura se můžete projít ze středu vesnice Progonat. Z Progonati trvá procházka k vodopádu Peshtura něco málo přes hodinu. Další variantou je zaparkovat vedle silnice hned u sestupu k vodopádu TADY. Přelezete svodidla a posléze vytušíte stezku, která vás bezpečně přivede k vodopádu. 

 

Pokud půjdete s dětmi, buďte opatrní. Sestup k vodopádu je místy strmější a bez ochranných bariér. Určitě nezapomeňte na pevnější obuv. Během sestupu nahlédnete na vodopád z výšky a po pár minutách klesání budete na padající vodu zhlížet zespodu. Koupání v laguně v letních měsících určitě neodoláte.

Jezero Viroi

Jezero Viroi (Liqeni i Viroit), se nachází jen tři kilometry od historického města Gjirokastra, v blízkosti silnice vedoucí do Tepeleny. Rozloha vodní hladiny činí přibližně 17,5 hektaru. Toto malebné jezero je známé svou křišťálově čistou vodou, která vyvěrá ze silného krasového pramene, podobně jako mnohem známější Modré oko (Syri i Kaltër). Voda do jezera proudí ze země nepřetržitě po celý rok. Hladina ovšem během ročních období mění svoji výšku a koncem léta dochází k velmi podstatnému úbytku vody.
 
Jezero je součástí jeskynního systému, jehož hloubka dosahuje několika set metrů. Oblast je často navštěvována potápěči, kteří sem přicházejí tajemné podvodní kanály zkoumat. Existují teorie, že jde o systém, který je propojen s dalšími jezery a jeskynními komplexy, včetně Modrého oka. Nejkrásnější pohled na jeho vodní hladinu si můžete vychutnat z kavárny na malém ostrůvku, který je s pevninou spojen dřevěným mostem.

Úředníci oblasti Gjirokastëru podnikají různé aktivity v souvislosti s čištěním jezera, které je jednou z hlavních přírodních atrakcí v blízkosti města. Hlavní výzvou je snaha vyčištění pramenů tak, aby jezero v období konce léta nevysychalo. Dalším krokem za tímto účelem je odklonění ramene řeky Kardhiq, které bude jezero také doplňovat vodou. V plánu je totiž rozšíření atraktivity jezera o výlety lodí spojené s pozorováním ptáků na malých ostrůvcích. 

 

Jeden z hlavních krasových pramenů, pramen Mëmë, láká profesionální potápěče. V plánu je nabídnout potápění nejen profesionálům, ale i amatérským zájemcům o jedinečný podvodní zážitek.

K jezeru je možné se pohodlně dostat autem. Parkovacích míst je v jeho okolí dostatek. Pro návštěvníky města Gjirokastër je jezero skvělým cílem pro pěší procházku přímo z města. Ideálním kompromisem pro výlet je zvolit za dopravní prostředek kolo. V okolí jezera najdete několik restaurací, které nabízejí klasickou i regionální kuchyni. 

Most Ali Pasha

Most Ali Pasha, známý také jako Dunavat (díky názvu městské čtvrtě), je významnou atrakcí v Gjirokastëru. Most je přístupný pouze pěšky. Byl postaven jako významná součást akvaduktu, který nechal počátkem 19. století vybudovat vládce regionu Ali Pasha z Tepeleny.
 
Akvaduktový systém přiváděl vodu z přírodních pramenů v pohoří Sopot do hradu v Gjirokastëru. Velká část zmíněného systému byla zničena zemětřesením v roce 1932, ale mostní část byla dochována. 

Most je jedním z více mostních staveb, které nechal Ali Paša Tepelenský na svém území vybudovat. Dalším známým mostem je například most Kadiu (Soudcův most) v ústí kaňonu Langarica u termálních koupelí poblíž Benjë.

 

Rozdíl v konstrukci těchto dvou mostů spočívá v tom, že most v Gjirokastëru je rovný a podepírá jej spodní klenba, zatímco ten u kaňonu Langarica je celkově vzedmutý.

Doporučujeme začít den v Gjirokastëru procházkou po Starém bazaru, poté zamířit k hradu a zažít kus historie. Poté, cestou k mostu, ochutnat tradiční jídlo v rodinné restauraci Kardashi a po dobré kávě pokračovat k mostu. 

 

Jdete-li v létě, vezměte si s sebou dostatek vody, protože na cestě není žádný stín a v závěrečném úseku nejsou žádné obchody ani restaurace.

Rezort Altus

V divoké a stále málo objevené části jižní Albánie, v oblasti Kurvelesh nedaleko města Tepelenë, se nachází výjimečný horský resort – Altus Highland Lodges. Místo, které není jen ubytováním, ale komplexním zážitkem pro všechny, kdo hledají autenticitu, klid a syrovou krásu balkánské přírody.

 

Altus leží ve výšce přibližně 1000 metrů nad mořem, obklopený dramatickou horskou krajinou a absolutním tichem. Tato lokalita je ideální pro ty, kteří chtějí uniknout turistickým davům a zažít Albánii v její nejčistší podobě. Od okamžiku, kdy do Rezortu Altus přijedete, pocítíte klid, který se jen těžko popisuje. 

Pokoje v horských chatách jsou prostorné a útulné a výhledy z nich nezapomenutelné. Ve vzduchu je cítit tiché kouzlo. Je to ten typ místa, které s vámi zůstane ještě dlouho poté, co odejdete, a kam se rozhodně budete chtít vrátit.

 

 

Altus Highland Lodges nabízí rodinné pokoje s vlastní koupelnou a výhledem na hory. Každý pokoj je vybaven vanou, sprchou, TV a šatní skříní. Součástí areálu je velká zahrada, restaurace a bar. K dispozici je bezplatné soukromé parkoviště. Hosté si mohou vychutnat snídani formou bufetu s místními specialitami. K obědu a večeři restaurace podává středomořskou i tradiční albánskou kuchyni. 

Příjezdová cesta je ve výstavbě, ale do areálu je možné se dostat jakýmkoli autem. V zimě je ale oblast často zasypána sněhem a v tomto období je lépe zvolit SUV nebo auto 4×4. V případě dotazů kontaktujte majitele přes WhatsApp na čísle +355686037326. 

Vodopád Sopotit

Vodopád Sopotit patří mezi méně navštěvovaná přírodní místa v jižní Albánii. Je to dáno tím, že chcete-li jej vidět, musíte absolvovat celkem asi 8 km chůze a obětovat 3-4 hodiny času, protože je dostupný pouze pěšky. Vodopád Sopotit leží v horské oblasti poblíž vesnice Strëmbec pod pohořím Nemërçka, která patří k nejdivočejším a nejmalebnějším částem jižní Albánie. 

Samotný vodopád padá kaskádovitě ze skalní stěny do přírodního jezírka a vytváří nádhernou scenérii obklopenou zelení a skalami. Nejkrásnější bývá na jaře, kdy je díky tání sněhu v horách nejsilnější proud vody. Vodopád Sopotit je ideální cíl pro cestovatele, kteří chtějí objevit autentickou albánskou přírodu mimo hlavní turistické trasy. Pokud hledáte tip na výlet, kde spojíte horskou turistiku, nádherné výhledy a osvěžení v křišťálové vodě, vodopád Sopotit vás rozhodně nezklame.

Cesta k vodopádu Sopotit je zážitkem sama o sobě. Vyráží se z vesnice Strëmbec, do níž se dostanete z hlavní silnice tři a půl kilometrovou jízdou po prašné a místy kamenité cestě, která je ale sjízdná de facto jakýmkoli autem. Visutý most přes Vjosu má sice nosnost 3,5 tuny, ale i tak na něm budete mít smíšené pocity.  Dalším zážitkem je sama vesnice Strëmbec. Od místňáků jsme zjistili, že zde svého času žilo několik desítek vícečetných rodin. Nyní je většina vesnice v ruinách, ale v posledních letech, díky rostoucímu turismu, jsou některé domy rekonstruované a opět obydlené. Existuje zde dokonce i nabídka ubytování pro turisty.

Zaparkovat můžete TADY na plácku před vesnicí odkud vede turistická stezka horskou krajinou směrem k vodopádu. Trasa je středně náročná a zvládne ji většina aktivních turistů s běžnou kondicí. Po cestě se otevírají výhledy na údolí řeky Vjosa, horské louky a tradiční kamenné domy, které dodávají celé oblasti jedinečný charakter.

Velkou výhodou tohoto místa je skutečnost, že zde stále nenajdete masový turismus. Vodopád Sopotit v Albánii si zachoval svůj přirozený ráz a klid, což ocení každý, kdo hledá odpočinek od přeplněných letovisek a rušných pláží. Často se stává, že zde během návštěvy potkáte jen minimum dalších lidí a celé místo si můžete vychutnat téměř sami.

Nejlepší období pro návštěvu vodopádu Sopotit je jaro a začátek léta, kdy je krajina nejzelenější a vodopád má největší sílu. V letních měsících je výlet ideální také jako osvěžení během horkých dnů, protože pod vodopádem vzniká přírodní tůňka s chladnou horskou vodou. Podzim zase nabízí příjemné teploty a krásně zbarvenou krajinu.

Vodopád Sopotit je skvělým důkazem, že Albánie nabízí mnohem více než jen moře a pláže. Pro milovníky přírody, turistiky a neobjevených míst jde o jeden z nejlepších tipů na výlet v kraji Gjirokastër. Pokud chcete během dovolené zažít skutečnou atmosféru Balkánu a objevit místo, které není přeplněné turisty, vodopád Sopotit by měl být na vašem seznamu.

Na letní výšlap k vodopádu není od věci, vzít s sebou dostatek vody, ale kdybyste náhodou zapomněli, nic se neděje, většinu cesty vás totiž bude doprovázet vodní kanál vedoucí od vodopádu do vesnice a vzhledem k tomu, že se jedná o vodu z hor, rozhodně se nemusíte bát napít.

Určitě ale nepodceňujte obuv. Místy půjdete do kopce a budete křižovat kamenitá pole. Pokud plánujete dovolenou v jižní Albánii, vyplatí se spojit návštěvu vodopádu Sopotit s dalšími zajímavostmi regionu. Nedaleko se nachází město Përmet známé výbornou gastronomií, termální prameny Benja, kaňon Lengarica i historické město Gjirokastër zapsané na seznamu UNESCO. Díky tomu lze v této části Albánie strávit několik velmi zajímavých dní.

Pohoří Nemërçka

Pohoří Nemërçka je výrazné horské pásmo v jižní Albánii nedaleko hranice s Řeckem. Díky úctyhodné výšce a nízké osídlenosti patří k nejdivočejším a nejméně dotčeným oblastem země, kde se stále zachovala tradiční horská krajina a v osídlených oblastech i způsob života. Pohoří tvoří 20 km dlouhý vápencový hřeben se strmými stěnami, suťovisky a hlubokými údolími, které vytvářejí velmi dramatický reliéf.

Nejvyšším vrcholem pohoří je Maja e Papingut s výškou 2482 m. Mezi další pozoruhodné vrcholy patří Maja e Gatakut 2 269 m, Maja e Qesarit 2 253 m či Maja e Poliçanit 2 138 m. Výstupy nejsou technicky extrémní, ale terén bývá náročný kvůli kamenům, prudkým svahům a nedostatku značených cest. V zimních i jarních měsících výstupy komplikuje sníh. Praví horolezci ale právě toto období preferují a občas vystupují na vrchol i s naloženými osly.

Na jaře a po deštích se v horách objevují menší sezónní vodopády a četné horské potoky. Nejznámější vodní atrakce regionu se nacházejí pod pohořím v okolí Përmet, kde leží kaňony řeky Vjosa River, termální prameny Benjë a menší vodopády v přilehlých údolích. Velmi známý je vodopád Sopotit (Ujëvara e Sopotit). Tento 20 m vysoký a působivý vodopád padá ze skalní stěny do zeleného údolí a patří k nejkrásnějším vodopádům jižní Albánie.

Vesnický život pod pohořím Nemërçka je dodnes velmi autentický. V obcích jako je například Strëmbec nebo Draçovë lidé stále tradičně chovají ovce, kozy a skot, vyrábějí sýr, pěstují ovoce a obdělávají terasovitá pole. V létě se stáda často vyhánějí vysoko do hor na pastviny, což je starý balkánský způsob hospodaření. Domy bývají kamenné, jednoduché a přizpůsobené drsnému klimatu.

Historicky byla oblast po staletí poměrně izolovaná, což pomohlo zachovat místní tradice, dialekt i folklór. Za dob Osanského područí sloužily horské vesnice jako úkryt pro místní obyvatele. Ve 20. století, zejména za komunistického režimu v Albánii, byla pohraniční oblast přísně střežena a pohyb zde byl omezený.

Dnes je Nemërçka vyhledávaná hlavně cestovateli, kteří chtějí zažít skutečnou, méně známou Albánii. Nabízí nádherné výhledy, ticho, divokou přírodu, setkání s pohostinnými vesničany a pocit hor, které si stále uchovaly svůj původní charakter. Pokud máte zájem o vysokohorskou turistiku, existují trasy například ze Skore na Maja e Dritës nebo z Drymades na průsmyk Nemërçka a jiné. Turistika zde není extrémně náročná, ale vyžaduje rozhodně dobrou kondici a alespoň nějaké zkušenosti s horským turismem. V zimních měsících zde díky převisům může hrozit i pád lavin či zřícení.

Agro Life on the farm

Life on the Farm je kouzelné agroturistické ubytování v jižní Albanii, nedaleko historického města Gjirokastër. Nachází se na okraji vesnice Lagjja e Fushes, v klidném venkovském prostředí s nádhernými výhledy na okolní hory a krajinu. Je to ideální místo pro všechny, kdo chtějí zažít pravou Albánii, odpočinout si od ruchu měst a probouzet se uprostřed přírody. Ponořte se do autentického života na farmě. Přijměte za kamarády místní hospodářská zvířata, seznamte se s tradičními zemědělskými metodami a vychutnejte si čerstvé bio produkty.

Life on the Farm je místem, kde můžete zpomalit tempo, nadechnout se čistého vzduchu a zažít venkovský život jižní Albánie. Ráno vás probudí zpěv ptáků, přes den můžete objevovat okolní přírodní krásy a večer si vychutnat ticho pod hvězdnou oblohou. Pokud hledáte autentické ubytování s duší, krásnou přírodou a výbornou polohou nedaleko největších zajímavostí regionu, je toto místo skvělou volbou.

Areál Life on the Farm nabízí camping area, kde je možné postavit stan nebo zaparkovat karavan a nocovat pod hvězdnou oblohou. Hosté mají k dispozici sdílené zázemí, ohniště a krásné přírodní prostředí, které vytváří autentický zážitek z pobytu na venkově. Večer u ohně a ráno s výhledem do krajiny patří k největším kouzlům tohoto místa.

 

Rodiny nebo hosté, kteří hledají více pohodlí, mohou využít dvě útulné alpské dřevěné chaty. První nabízí panoramatické výhledy na hory, soukromou terasu a příjemné zázemí pro dvě až čtyři osoby. Druhá chata poskytuje ještě větší soukromí. Obě stavby jsou z přírodního dřeva, působí velmi harmonicky a vytvářejí ideální místo k odpočinku.

Příjezd je velmi pohodlný po silnici z Gjirokastër směrem k Blue Eye Albania (Syri i Kaltër). Poslední krátký úsek vede po hliněné, ale dobře sjízdné cestě, kterou bez problémů zvládnou běžná auta. Díky poloze je ubytování skvělým výchozím bodem jak pro návštěvu Blue Eye, tak pro poznávání města Gjirokastër, hor i tradičních vesnic regionu. Objednávka ubytování ZDE.

Rafting na řece Vjosa

Rafting na řece Vjosa v Albánii představuje jedinečný zážitek pro všechny milovníky přírody i aktivní dovolené. Tato řeka, často označovaná jako poslední skutečně divoká řeka Evropy, si po celé své délce zachovává přirozený charakter bez přehrad a regulací. Protéká nádhernou krajinou jižní Albánie, zejména v okolí města Përmet, kde se také nachází hlavní nástupní místa pro raftingové výpravy. 

Samotný rafting na Vjose je vhodný jak pro začátečníky, tak pro mírně pokročilé účastníky. Obtížnost řeky se pohybuje na stupnici WW II až WW III, což znamená středně lehkou náročnost s kombinací klidnějších úseků a mírných peřejí. Právě tato vyváženost činí rafting atraktivním i pro rodiny s dětmi nebo turisty bez předchozích zkušeností. Zároveň však nabízí dostatek dynamiky, aby byl zážitek vzrušující a nezapomenutelný.

Typický raftingový výlet organizovaný společnostmi, jako je Albania Rafting Group, začíná dopoledne setkáním v Përmetu. Po příjezdu následuje krátká příprava, převlečení do vhodného vybavení a přibližně čtyřicetiminutový přejezd na startovní místo u mostu Strembec. Zde probíhá důkladná bezpečnostní instruktáž, během které se účastníci seznámí se základy pádlování a pravidly chování na řece. Samotná plavba trvá přibližně tři a půl až čtyři hodiny a vede po úseku dlouhém zhruba deset kilometrů, přičemž některé rozšířené varianty mohou dosahovat až osmnácti kilometrů. Během raftingu bývají zařazeny i přestávky na koupání nebo odpočinek na březích řeky.

Raftingová sezóna na Vjose obvykle trvá od března do listopadu, přičemž podmínky se liší podle ročního období. Na jaře bývá hladina vody vyšší, což přináší dynamičtější a adrenalinovější zážitek, zatímco v létě je řeka klidnější a ideální pro méně zkušené účastníky. Díky tomu je možné si rafting přizpůsobit podle vlastních preferencí i fyzické kondice. Organizované výlety zahrnují kompletní vybavení, tedy raft, pádlo, helmu, záchrannou vestu a podle potřeby i neopren, stejně jako služby certifikovaného průvodce, který dbá na bezpečnost celé skupiny.

Celková atmosféra raftingu na Vjose je výjimečná především svou autentičností. Na rozdíl od známějších evropských řek zde nenarazíte na davy turistů, ale spíše na ticho, čistou vodu a dramatickou horskou krajinu. Právě tento pocit odlehlosti a kontaktu s přírodou dělá z Vjosy jednu z nejatraktivnějších destinací pro rafting v Evropě.

Rafting na řece Vjosa tak představuje ideální volbu pro ty, kteří hledají kombinaci dobrodružství, krásné přírody a autentického cestovatelského zážitku. Díky své dostupnosti, bezpečnosti a jedinečnému prostředí patří mezi nejzajímavější aktivity, které může Albánie turistům nabídnout.

Cena za základní raftingový výlet se obvykle pohybuje od 40 eur na osobu. Máte-li zájem, kontaktujte nás přes WhatsApp +420777138990. Doplníme informace a vše potřebné zajistíme.

Co vidět v Albánii?

Albánie nabízí spoustu krásných a zajímavých míst, které čekají na tvé objevení – úchvatné pláže na jižním pobřeží, majestátné hory na severu, kaňony řek, jezera, zachovalá historická města či pozůstatky předchozích civilizací. Stačí si na mapě kliknutím vybrat oblast, která tě zajímá.

Jak si užít dovolenou a zbytečně neutrácet

Bydlete chytře

Ať už se chystáte do Albánie nebo kamkoliv na světě, pro rezervaci ubytování můžete využít osvědčený Booking.com. Najdete zde obrovský výběr útulných soukromých apartmánů, domů či hotelů. Cenové rozpětí je široké a určitě si vyberete.

Létejte za rozumné ceny

Potřebujete letenku? Mrkněte na známé Kiwi a nebo taky na méně známý, ale mezi zarytými cestovateli velmi oblíbený Kayak. Je to náš favorit. Bleskově porovná nabídky všech aerolinek a ukáže vám cenově nejvýhodnější kombinace letů. Můžeš si nastavit i cenové alarmy, takže jakmile bude letenka za cenu, která ti vyhovuje, dostaneš upozornění.

Internet v mobilu

V druhé polovině roku 2026 je Albánii přislíben evropský roaming grátis. Do té doby si můžete pořídit data například s aplikací YESIM. Získáte mobilní internet za vstřícných podmínek.

Myslete na zadní vrátka

Kvalitní pojistka je základ jakéhokoli cestování. Cesta do Albánie není vyjímkou. Pojistka vás kryje při nemoci, úrazech i ztrátě věcí. Sami jsme už párkrát v cizí zemi v nemocnici skončili. Mít dobré pojištění ušetří spoustu nervů i především peněz.