Kraj Korçë
Stejně jako celá Albánie, také region Korçë je plný přírodních krás a autentické albánské kultury. Samotné město Korçë nadchne malebnou a živou atmosférou starého bazaru a místním pivem, točeným přímo z pivovarských trubek. Jezera Prespa a Ohrid zase zasáhnou duši milovníků přírody. Pohodou u jezera vás oslní město Pogradec. Srdce historika nezůstane chladné ve vesnici Voskopojë, kde se nachází velmi zachovalé byzantské kostely plné nádherných fresek.
Jásat nad poznáním místních dějin budete také u kamenného mostu Golik přes řeku Shkumbin ze 17. století . Zvýšený tep způsobí archeologický poklad Selcë e Poshtme s významnými illyrskými královskými hrobkami vytesanými do skály. I z historického hlediska je povinnou návštěvou kouzelná rybářská vesnice Lin. Idylická ekofarma Sotira, obklopená lesy, potěší labužnickou duši domácí kuchyní z místních ingrediencí a pohodou uprostřed kopců. Zážitek může umocnit projížďka na koni.
TIPY NA UBYTOVÁNÍ
TIPY GASTRO-AGRO
POZORUHODNÁ MĚSTA A VESNICE
AKTIVITY
PAMĚTIHODNOSTI
Město Pogradec
Město Pogradeç vyzařuje pohodou a klidem. Je praktickým výchozím bodem při prozkoumávání okolí Ohridského jezera. Lákadlem obasti je například nedaleký poloostrov Lin, jenž je znám archeologickými nalezišti a taky legendou o byzantském císaři Justiniánovi I., který prý ukryl na břehu Ohridského jezera část pokladu. Ten se dodnes nenašel. Vyšlápnout si můžete na zříceniny hradu nad městem. Otevírá se odsud nádherný výhled na Ohridské jezero, okolní hory a nedaleký skalní útvar Guri i Kamjes. Atraktivním cílem je klášter sv. Neuma. Chcete-li jej navštívit, musíte ale překročit albánsko-makedonskou hranici.
Archeologické nálezy v oblasti dokazují osídlení už v neolitu a poukazují na to, že se zde život rozvíjel i během doby měděné, bronzové a železné. Mnohé z nich najdete v místním muzeu.
Více o Pogradeçi
Ve městě najdete pravoslavný i katolický kostel a také dvě mešity a na kopci nad městem pozůstatky ilyrského osídlení z 5. století př. n. l.
Hrad, který během dlouhých staletí zažil také požár, sloužil obyvatelům až do 9. století n. l., kdy byl zničen slovanskými útočníky a následně opuštěn. Lidé se začali stěhovat z kopce dolů k jezeru, kde vznikl základ dnešního Pogradeçe.
Během vrcholného středověku v 9. až 11. století prošel Pogradeç obdobím bulharské okupace, od níž zdědil řadu slovanských toponym a dokonce i název Pogradeç, což znamená „město pod hradem“. Od 15. století do roku 1912 byl začleněn do Osmanské říše.
Na začátku 20. století čelil italské, řecké a německé vojenské okupaci. Po 2. světové válce zažilo město průmyslovou revoluci komunistického období a stal se také častým odpočinkovým cílem diktátora Envera Hodži.
Pogradeç je známý místní specialitou Koran, což je endemická lososovitá ryba, žijící výhradně v Ohridském jezeře. Nikde jinde na světe ji nenajdete. Ke koloritu městské promenády neodmyslitelně patří starší muži hrající domino nebo šachy.
Praktické
Díky neustále se rozvíjející infrastruktuře je i město Pogradeç každým rokem dostupnější. V roce 2024 byla otevřena zcela nová komunikace směrem z jihu od Tepelene, a to podél řeckých hranic mezi Erseke a Korçe. Od roku 2025 je také možné se mnohem jednodušeji dostat do Pogradeçe z Elbasanu (nebo až z Tirany) bez nutnosti objíždět jezero směrem k Makedonským hranicím. Může za to nová silnice mezi Qukës–Qafë Plloçë. Parkování v samotném městě Pogradeç přímo u promenády může být v sezóně problematické, ale šance na místo na parkovišti ZDE nikdy neuhasíná. I v Pogradeçi je zvykem parkovat podél ulic.
Mapa
Most Golik
Více o mostu Golik
Po generace sloužil most jako životně důležitá spojnice mezi vesnicemi a okolními osadami a byl součástí cesty Via Egnatia spojující Řím s tehdejší Konstantinopolí (současný Istanbul).
Most Golik je ukázkou pozoruhodných inženýrských dovedností našich předchůdců. Oblouková konstrukce nejenže poskytovala strukturální stabilitu, ale také umožňovala plynulý tok vody pod ním.
Návštěva mostu nabízí jedinečnou příležitost vrátit se v čase a ocenit schopnosti tehdejších konstruktérů. Zkuste se projít přes most a představit si nespočet cestovatelů, kteří kdysi přes most přecházeli.
Praktické
Dojezd k mostu je jednoduchý. Pojedete-li po silnici Qukës-Qafë Plloçë, která výrazně zkrátila cestu mezi Tiranou a Pogradecem, budete mít most od trasy jen pár desítek metrů. Pozor, v roce 2025 zatím nebyla nová komunikace zahrnuta do Google maps, takže je otázkou, zda vás tudy povede navigace. pokud ne, spolehnout se musíte na silniční ukazatele. Zkoumání mostu je idelní spojit s návštěvou hrobek v Selcë e Poshtme ZDE.
Mapa
Jezero Ohrid
Více o Ohridském jezeře
Díky stabilním podmínkám se v jezeře vyvinulo několik endemických druhů živočichů. Nejznámější z nich je lososovitá ryba Koran – pravý symbol Ohridu, který se tu loví už po staletí a chutná jako žádná jiná ryba na světě.
Makedonská část jezera, spolu s makedonským městem Ochrid, byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO již v 80. letech minulého století. V roce 2019 byla na stejný seznam zapsána i část albánská.
Když Bůh stvořil Ochridské jezero, řekl: „Stvořil jsem nejkrásnější místo na světě, ale lidé jsou příliš hříšní na to, aby žili v míru na břehu tohoto jezera. Proto zde nechám žít monstrum.“ Nikdo nevěděl, o jaké monstrum jde, ale všichni se báli a nikdo neměl odvahu žít poblíž jezera. Jednoho dne se do jezera ponořil chlapec jménem Strugë, aby se s monstrem utkal. Byl to boj na život a na smrt. Monstrum bitvu vyhrálo a mladého muže sežralo.
Po této události se lidé z okolí rozhodli monstru postavit, a natruc nebezpečí postavili na břehu jezera vesnici, kterou nazvali na počest hrdiny Strugë. Příšera pochopila, že odvaha je víc než síla a už se nikdy neobjevila. Tak praví jedna z makedonských legend.
A ještě trochu dávné historie. Na dně Ohridského jezera byly nalezeny pozůstatky velmi starého osídlení, které sahá až přibližně 8000 let do minulosti. Toto osídlení patří mezi nejstarší známé v Evropě, pokud jde o jezera nebo vodní prostředí. Podvodní archeologické naleziště u vesnice Ploča Mištov Grad a albánské vesnice Lin odhalilo pozůstatky dřevěných pilotů, které byly součástí pravěkého pilotového sídliště. Objeveny byly dřevěné konstrukce, keramika, nástroje z kamene a kosti a pozůstatky organického materiálu – obilí, zvířecí kosti, což dokazuje zemědělskou a chovatelskou činnost.
Tento objev mění dosavadní představy o prehistorickém osídlení Balkánu. Na výzkumu se podílí archeologové z Rakouska, Švýcarska, Česka a Albánie. České týmy hrají důležitou roli především v oblastech analýzy potravin, environmentální archeologie a geologického výzkumu, které doplňují archeologické práce realizované na místě.
Praktické
Cesta z Tirany se díky nové silnici Qukës-Qafë Plloçë výrazně zkrátila. Ohridské jezero a celá jihovýchodní oblast Albánie se zase o něco víc návštěvníkům Albánie zpřístupnila. Pokud máte alespoň nějakou časovou rezervu, neváhejte oblast jezera navštívit. Z albánské stany jsou na břehu jezera častými cíly město Pogradec a vesnička Lin.
Mapa
Hrobky v Selcë i Poshtme
Více o Selcë e Poshtme
Hrobky mají unikátní architektonické prvky, například kamenné reliéfy, které svědčí o vysoké úrovni ilyrského řemeslného umění. Archeologové rozlišují několik hlavních fází osídlení. Nejstarší (I.–III. fáze) pokrývají pozdní neolit, ranou a pozdní dobu bronzovou, s bohatými keramickými nálezy.
Osada zůstala nepřetržitě obydlená od doby bronzové až do doby železné. Kolem 6.–5. století př. n. l. se z ní vyvinulo proto-městské centrum na důležité obchodní cestě spojující albánské pobřeží s Makedonií. Klíčový zlom přinesla fáze IV. kolem let 570–550 př. n. l. – tehdy zde začaly vznikat vypálené obydlí, dovozová keramika z Korintu, iónské výrobky a místní červenohnědě malovaná keramika, která napodobovala řecké vzory.
Ve 4. století př. n. l. byla akropole opevněna mohutnou kamennou zdí z dobře opracovaných bloků. Ve 4.–3. století př. n. l. fungovala Selca jako důležité obchodní a správní centrum. Pro život v kopcovitém terénu vznikly terasovité pozemky a ve 3. století př. n. l. byly do skal kolem akropole vytesány monumentální hrobky. Jedna z nich ukrývala bohatý soubor nálezů, jako jsou zbraně, bronzové nádoby, keramika i zlaté šperky.
Výstavba obchodní stezky Via Egnatia, která město bohužel obcházela, postupně přispěla k jeho úpadku. V 4. století n. l. byla Selca znovu opevněna kamennými zdmi a sloužila jako vojenské a administrativní centrum – domy byly stavěny z recyklovaného ilyrského a římského materiálu. Na základě mincí lze rozlišit dvě hlavní fáze – první za Valentiniana I. (364–375) a druhá za Justiniána I. (518–565), konkrétně do let 547/548. Město ztratilo význam až po slovanských nájezdech, které zničily poslední zbytky ilyrského osídlení.
Dnes je Selcë e Poshtme fascinujícím místem, kde se prolíná tisíciletá historie s nádhernou přírodou – ideální pro ty, kteří chtějí zažít autentickou albánskou minulost mimo hlavní turistické trasy.
Praktické
Nový, téměř 50 kilometrový, úsek silnice Qukës-Qafë Plloçë, který byl dokončen v roce 2025, se táhne poblíž naleziště s hrobkami. Místo je tedy nyní lépe dosažitelné.
Mapa
Vesnice Lin
Pokud se pohybujete v oblasti jezera Ohrid, vesnici Lin byste rozhodně neměli vynechat. Kromě klidné atmosféry vás procházka uličkami zavede také do hluboké historie. Okolí vesnice totiž ukrývá stopy lidské přítomnosti už od ilyrského období, kdy zde existovala starobylá osada.
Archeologické vykopávky odhalily ruiny ilyrských staveb a především základy paleokřesťanské baziliky s fascinující mozaikou. Fascinující je také nález na dně Ohridského jezera. Byly zde ojeveny pozůstatky velmi starého osídlení, které sahá až přibližně 8000-8500 let do minulosti.
Více o Linu
Nálezy pod hladinou Ohridského jezera svědčí o nejstarším známém osídlení v Evropě – pokud jde o jezera nebo vodní prostředí. Podvodní archeologické naleziště odhalilo pozůstatky dřevěných pilotů, které byly součástí pravěkého pilotového sídliště. Tento objev ukazuje, že lidé zde žili v organizovaných komunitách, pravděpodobně kvůli strategické poloze a přístupu k vodě. Na výzkumu se podílí také archeologové z Česka. Dnes je celá historie této vesničky pečlivě chráněna a prezentována jako důležitá část albánského kulturního dědictví. Ubytování v Linu tvoří hlavně menší rodinné penziony s výhledem na jezero.
Místní obyvatele i návštěvníky okouzluje legenda o byzantském císaři Justiniánovi I. ze 6. století. Justinián, sám ilyrského původu, prý v kritické chvíli své vlády ukryl důležitou část pokladu Byzantské říše právě tady, na břehu Ohridu poblíž poloostrova Lin. Příběh se předává z generace na generaci už čtrnáct století – a poklad? Ten zatím nikdo nenašel, což celé místo obklopuje tajemnou aurou.
Praktické
Vesnice je ideální zastávkou během cesty z Česka do Albánie pokud pojedete přes Severní Makedonii. Z hraničního přechodu Qafë Thanë mezi Makedonií a Albánií je to pouhých 10 kilometrů.
Tato zastávka stojí za to nejen kvůli vesnici Lin, ale obecně kvůli Ohridskému jezeru. Ve vesnici Lin nezapomeňte ochutnat lososovitou rybu Koran. Nikde jinde na světě totiž není k mání. Jedná se totiž o endemický druh, žijící pouze v Ohridském jezeře.
Mapa
Město Korçë
Město Korçe vyzařuje vzdělaností a mladým temperamentem. Oblíbeným místem, které návštěvníky přitahuje, je Bazar, kde najdete krámky se suvenýry a také spoustu kaváren a restauraci s regionálními jídly. Dalším tahákem je pivovar, který byl postaven s pomocí českých odborníků a českých technologií, a je jedním z nejstarších a nejznámějších v Albánii.
Pro zájemce o historii jsou k dispozici velmi zajímavá muzea. Absolutním must-see je Národní muzeum středověkého umění (Muzeu Kombëtar i Artit Mesjetar). Jedná se o jedno z nejpůsobivějších a nejcennějších muzeí v celé Albánii. Sbírka čítá neuvěřitelných 7500 exponátů. Najdete tu největší a nejcennější albánskou kolekci ikon od legendárních malířů jako Onufri nebo bratři Zografi. Všechna tato mistrovská díla pocházejí z kostelů a klášterů jihovýchodní Albánie – z Voskopojë, Vithkuqu a mnoha dalších míst. A pozor, dobrá zpráva, od roku 2016 sídlí muzeum v nové budově hned vedle slavného pivovaru. Můžete tedy jedním vrzem uhasit žízeň i touhu po historických informacích. Pokud plánujete v Korçë zůstat přes noc, tady je výběr hotelů a penzionů.
Více o Korçë
Fascinující je i Muzeum vzdělávání (Muzeu Kombëtar i Arsimit), které sídlí přímo v budově legendární Mësonjëtorja – první albánské školy, otevřené v roce 1887. Právě tady se můžete ponořit do příběhu, jak Albánci bojovali za vlastní jazyk a písmo. K vidění jsou dva unikátní návrhy albánské abecedy z 19. století od Nauma Veqilharxhiho a Kostandina Kristoforidhiho – než se nakonec v roce 1908 rozhodli pro dnešní latinku.
Oblast Korçë leží na území starých Ilyrů a prakticky byla osídlena od čtvrtého tisíciletí př. n. l.. Byla obývána převážně kmeny Kaoneů a Molosů. Archeologové tu objevili například rakev s krásně vyřezávanou scénou dvou ilyrských kovářů při práci na kovadlině – důkaz, jak dávno tady řemesla kvetla.
Moderní Korçë založil až v 15. století Illiaz Bey Mirahori, velmi blízký spolupracovník a zeť osmanského sultána Mehmeda II.. Město začalo nejvíce vzkvétat po roce 1788 po nájezdu vojsk Aliho paši Tepeleny na nedalekou Voskopoju. Díky násilnému zásahu do vzdělanostního centra totiž odtud do Korçë uprchlo mnoho učených rodin. Město se díky přítomnosti vzdělaných obyvatel stalo významným kulturním centrem a tato tradice pokračovala i v dalších stoletích. V roce 1887 tady otevřeli první základní školu v albánštině a v roce 1891 první dívčí školu. V 19. a začátkem 20. století byla Korçë srdcem albánského národního obrození.
V Korçë se roku 1882 narodila dívka, která vyšila albánskou vlajku – tu, která byla vztyčena při vyhlášení albánské nezávislosti 28. listopadu 1912 ve Vloře. Dívka se jmenovala Marigo Posio a byla významnou albánskou patriotkou a aktivistkou národního obrození. Její příběh dodnes inspiruje Albánce jako symbol národní hrdosti a odvahy. Její hrob se nachází na ostrově Zvernec nedaleko Vlorë.
A ještě pár slov k pivovaru. Byl založen v roce 1928 a české firmy – například ADAST z Adamova – se podílely na vybavení a školení personálu v oblasti výroby piva. Návštěva pivovarské restaurace je skvělým zážitkem. Půllitr chlazeného piva přímo z tanku za necelé 1€ potěší nejednoho českého milovníka piva. Chuťové buňky budou ukojeny také díky skvělé kuchyni.
Praktické
Spojit návštěvu Korçë s cestou do nedalekého centra vzdělávání Voskopojë je rozhodně dobrý nápad. A pokud si chcete město a okolí opravdu v klidu užít, udělejte si sem výlet odkudkoli z Albánie minimálně s jedním přespáním. Za výlet stojí, krom Voskopojë, také Prespanské či Ohridské jezero. A nocleh si vezměte někde poblíž pivovaru, ať si večer můžete naplno užít v pivovarské restauraci. Pokud děláte okruh směrem od Tirany, můžete z Korçë pokračovat na nepříliš vzdálenou Farmu Sotira, kde se můžete ubytovat v chatce a okusit regionální kuchyni tvořenou z vlastních potravinových zdrojů. Využít zde můžete také nabídku jízdy na koni.
Mapa
NP Prespa a Prespanské jezero
Více o Perspanském jezeru
Během 70. let 20. století bylo z řeky Devoll do jezera odváděno značné množství vody kvůli zavlažování. Díky vysokému obsahu soli v říční vodě byl ekosystém jezera poškozen. Tato praxe byla tedy naštěstí později zakázána. V roce 1999 získala Sdružení pro ochranu Prespy cenu Ramsarské úmluvy za ochranu mokřadů a za své úsilí o zachování biodiverzity.
Prespanské jezero je pro svou bohatou flóru a faunu jednou z nejatraktivnějších turistických oblastí na Balkáně. Vyskytuje se zde asi 1 500 druhů rostlin, více než 40 druhů savců, včetně vlka, medvěda hnědého, vydry, mnoha druhů obojživelníků a plazů, více než 200 druhů ptáků a přes 20 druhů ryb. Vyskytuje se zde celosvětově ohrožený druh Kulíka obecného a žije zde také pelikán dalmatský.
Praktické
Chcete-li prozkoumat oblast Prespanského NP a jezera, ubytovat se můžete například v obci Pustec. Jedná se o skvělý výchozí bod pro výlet lodičkou na ostrov Maligrad. Místňáci vás tam rádi hodí. Chcete-li si vyšlápnout na Suchou horu (Mali i Thatë 2290m), ideálním výchozím bodem je vesnice Velká Gorica (Goricë e Madhe).
Mapa
Farma Sotira
Více o farmě
Na podzim 2025 potkala majitele farmy nehoda v podobě vyhoření hlavní budovy, v níž majitelé bydleli. Spolu s budovou shořela podstatná část finančních úspor a výdělků farmy. Příznivci farmy se ale semkli a dali prostřednictvím sbírky dohromady dostatečnou částku, která zajistila farmě přežití zimy a přispěla také na stavbu nové hlavní budovy. Symbolicky přispět můžete také vy – svojí návštěvou.
Praktické
Relativně nedávno byla otevřena podstatná část nové asfaltové komunikace, kterou se dostanete z Tepelenë do Korçë, Voskopojë či Pogradeçe. Tento směr je tedy nyní jednoduše sjízdný jakýmkoli autem. Na Farmě Sotira se tedy můžete zastavit cestou na východ z Tepelenë k Ohridskému jezeru. Leží totiž TADY v bezprostřední blízkosti silnice na trase mezi Leskovikem a Ersekë.
Pokud pojedete kolem farmy, rozhodně ji nevynechejte. Nemusíte se zrovna ubytovávat, ale alespoň si dejte jídlo, připravené z místních ingrediencí.
Mapa
Vesnice Voskopojë
Více o Voskopojë
V souvislosti s výše zmíněnými Valachy je zajimavostí, že zdrojově jde o tytéž Valachy, které máme u nás na Moravě. Arumuni – Valaši – jsou po etnické stránce pořád záhadou, ale je jisté, že se ve 14.-16. století asimilovali také na Slovensku. No, a Morava byla už jen kousek. Krom genů a pasení dobytka v horách nám po nich zůstala také některá slova, jako například „salaš“, „bača“, „fujara“ nebo „brynza“.
Ale zpět do Voskopojë. Podle dostupných pramenů založil Voskopojë v roce 1330 Petro Muzaka, šlechtic z albánské šlechtické rodiny Muzaků. Do 17. století to byla malá osada, ale poté se silně finančně a kulturní rozvíjela. Historici tvrdí, že Voskopoja v době svého největšího rozkvětu (1730-1760) měla až 70 000 obyvatel.
Historicky byl základní činností města chov zvířat. Tato činnost vedla ke vzniku zpracování vlny, výroby koberců a koželužen. Rozvíjelo se zde ale také kovoobrábění, stříbrnictví a kování mědi. V polovině 18. století se město stalo důležitým hospodářským centrem a obchod se zdárně rozvíjel. Ve Voskopojë působilo nakladatelství, druhé největší v Osmanské říši po Istanbulu. Vznikla zde také prestižní vzdělávací instituce Nová akademie, sponzorovaná bohatými vlašskými obchodníky z diaspory. Kromě toho mělo město sirotčinec (snad první v byzantském pravoslavném světě), nemocnici a asi 24 kostelů.
V roce 1770 zde byl vydán první moderní slovník balkánských jazyků (řečtiny, albánštiny, vlašštiny a bulharštiny). Rozvoj neislámské kultury byl ale důvodem k vyplenění města albánskými muslimskými vojsky a k útokům vojsk Ali Paši Tepelenského. Nekompromisní plenění mělo za následek, že mnoho obchodních elit se přesunulo do Rakouska, Uherského království a zejména do hlavních měst Vídně a Budapešti, ale také do Transylvánie. Část vzdělanců přesídlila do nedalekého Korcë. Voskopojë se již nikdy nedostalo do svého dřívějšího postavení. Ze starého města se dochovalo šest pravoslavných kostelů, most a klášter.
V roce 2002 bylo pět kostelů zařazeno na seznam World Monuments Watch z roku 2002 Světového památkového fondu.
Praktické
Voskopojë je místem, které není nic pro meinstreamové turisty, kteří jedou do Albánie kvůli opalování se na pláži. Máte-li ale rádi historii a vzdělávání, tohle místo vás zasáhne. Přijet můžete až do centra ZDE a auto zaparkovat v některé z ulic. Z centra nejbližší a velmi malebný je kostel sv. Mikuláše. Byl postaven v letech 1721-1722 a je velmi zachovalou památkou. Má mnoho vnitřních fresek od kněze a malíře ikon Davida Selinitziotise z roku 1726, stejně jako další fresky na nádvoří, které v roce 1750 namalovali bratři Athanasios a Konstantinos z Korytsy.
Pokud chcete vidět maximum z toho, co Voskopojë nabízí, počítejte s tím, že se slušně projdete, proto nepodceňujte kvalitu obuvi. Poněkud z ruky od centra je například klášter sv. Jana Křtitele Manastiri i shën Joan Pagëzorit a ještě dál kostel sv. Jiří (Kisha e Shën Gjergjit).
Mapa
Termální prameny Sarandopor
Zajímavostí tohoto místa bezesporu je, že se nedaleko odsud ZDE nachází podzemní jezero Neuron, které v roce 2024 objevil český speleolog Marek Audy a jeho tým. Jedná se o mimořádný objev. Jde totiž o největší podzemní termální jezero na světě.
Více
Při návštěvě tohoto místa je potřeba mít na paměti, že se pohybujete v bezprostřední blízkosti řeckých hranic. Sledujte tedy svoji plohu, ať nemáte problémy s řeckými pohraničníky.
Samotný kaňon se již nachází na řeckém území. My sami jsme zatím během návštěvy žádné problémy neregistrovali, takže předpokládáme, že tato zóna je úředníky respektována. A nenavštívit kaňon by byla opravdu škoda.
Praktické
Přístup k nim vede z trasy Përmet–Leskovik po pětikilometrové cestě, jejíž závěrečná nezpevněná část je sjízdná běžným vozem, přičemž poslední necelý kilometr k jeskyni je nutné dojít pěšky řečištěm. Ideální základnou v okolí je městečko Leskovik.
Když už se budete nacházet v tomto teritoriu, rozhodně nevynechejte Farmu Sotira, která se nachází směrem na Ersekë. Nemusíte se zrovna ubytovávat, ale alespoň si dejte jídlo, připravené z místních ingrediencí a nebo se projeďte na koni.
Mapa
Co vidět v Albánii?
Albánie nabízí spoustu krásných a zajímavých míst, které čekají na tvé objevení – úchvatné pláže na jižním pobřeží, majestátné hory na severu, kaňony řek, jezera, zachovalá historická města či pozůstatky předchozích civilizací. Podívej se na naše tipy atraktivních míst v jednotlivých krajích Albánie.
Ať už tě láka dobrodružství v divoké přírodě, historie nebo kouzlo tradičních albánských vesniček, najdeš zde hodně míst, které, podle nás, stojí za to vidět! Nová místa, až je navštívíme, budeme postupně přidávat. Stačí si na mapě kliknutím vybrat oblast, která tě zajímá.
Jak si užít dovolenou a zbytečně neutrácet
Bydlete chytře
Ať už se chystáte do Albánie nebo kamkoliv na světě, pro rezervaci ubytování můžete využít osvědčený Booking.com. Najdete zde obrovský výběr útulných soukromých apartmánů, domů či hotelů. Cenové rozpětí je široké a určitě si vyberete.
Létejte za rozumné ceny
Potřebujete letenku? Mrkněte na známé Kiwi a nebo taky na méně známý, ale mezi zarytými cestovateli velmi oblíbený Kayak. Je to náš favorit. Bleskově porovná nabídky všech aerolinek a ukáže vám cenově nejvýhodnější kombinace letů. Můžeš si nastavit i cenové alarmy, takže jakmile bude letenka za cenu, která ti vyhovuje, dostaneš upozornění.
Internet v mobilu
V druhé polovině roku 2026 je Albánii přislíben evropský roaming grátis. Do té doby si můžete pořídit data například s aplikací YESIM. Získáte mobilní internet za vstřícných podmínek.
Myslete na zadní vrátka
Kvalitní pojistka je základ jakéhokoli cestování. Cesta do Albánie není vyjímkou. Pojistka vás kryje při nemoci, úrazech i ztrátě věcí. Sami jsme už párkrát v cizí zemi v nemocnici skončili. Mít dobré pojištění ušetří spoustu nervů i především peněz.
