Kraj Skadar
Dominantou oblasti je Skadarské jezero (Liqeni i Shkodrës), které je největším jezerem na Balkáně. Historické srdce kraje tvoří město Skadar (Shkodër). Milovníci dramatických vodních cest by neměli vynechat plavbu na trajektu po jezeře Komani, jehož fjordovitá krajina s vysokými útesy patří k nejpůsobivějším zážitkům v Albánii.
Pro horolezce a příznivce turistiky jsou tu albánské Alpy Prokletije – drsné a divoké pohoří s nejvyšším vrcholem Maja e Jezerces (2694 m). Výborným výchozím bodem je horská vesnice Theth, odkud vedou trasy na Valbonské sedlo nebo méně náročný rodinný výlet k vodopádu Grunas a k průzračnému prameni Blue Eye (Syri i Kaltër).
Kdo hledá opravdovou horskou samotu a minimum turistů, by měl zamířit do odlehlé vesnice Vermosh – nejsevernějšího místa Albánie, kde se setkáte s tradičním životem v údolí obklopeném horami.
TIPY NA UBYTOVÁNÍ
TIPY GASTRO-AGRO
POZORUHODNÁ MĚSTA A VESNICE
PLÁŽE A MOŘE
PŘÍRODA
PAMĚTIHODNOSTI
Město Skadar
Skadar (Shkodër) je největším městem severní Albánie a čtvrtým největším v Albánii. Má něco kolem 100tis. obyvatel. Atmosféra města je velmi mladá a temperamentní. Je metropolí albánského katolictví s rovnoměrným zastoupením katolíků a muslimů, mezi nimiž panuje absolutní pohoda a mír. Pohoda mezi věřícími různých vyznání panuje ostatně v celé Albánii.
Z albánských měst má nejlépe vybudovanou infrastrukturu vstřícnou cyklistům. Skadar je v této oblasti tak trochu albánským Amsterodamem. Moderním technickým prvkem města je otočný most přes řeku Bunu, který umožňuje lodím proplout do Skadarského jezera.
Více o Skadaru
První zmínky o městě sahají do Ilýrie. Byla zde už ve 4. stol. př. n. l. osada Scodra. Ta byla následně dobyta Římany a díky relativní blízkosti obchodní cesty Via Egnatia se městu dařilo. Historii města ovlivňovali postupně také Černohorci, Srbové a Benátčané. Jako celé území současné Albánie i tohle město padlo v 15. století do rukou Osmanů. Historii zastupuje také hrad Rozafa, jehož prapůvod sahá také až do období Ilýrie.
Atmosféru města Skadar popsal nejlépe ve svém díle nejznámější albánský spisovatel 20. století, Ismail Kadare: „Skadar je rozlehlý a plný života. Skadar, jedno z nejstarších měst celého poloostrova, současník starověkého Říma, hlavní město ilyrských království, si navzdory všem bouřím, které se přes něj přehnaly, stále uchoval svou tvář i svůj stín… Krásný, hříšný Skadar s ulicemi, branami, nádvořími plnými tajemství, s obchody, kavárnami, prostitutkami, se zvonicemi, minarety, průvody, tajnou erotikou, s rozhovory po večeři, prominenty i žebráky, inteligencí i hloupostí… Kromě hradu a kostelů, kromě věží, zvonic a minaretů má Skadar kulturní život, knihovny, středověké archivy, konzuláty, literární časopisy, které se distribuovaly po celé zemi. Má intelektuály a místa, kde se mluví a diskutuje o nejrůznějších problémech, krásné ženy se složitými milostnými příběhy, obchody, kde se prodávají knihy a pařížské parfémy, dobrodruhy, skandály a také maniaky. “
Praktické
V centru Skadaru je toho k vidění oravdu hodně, proto stojí za to si na tohle tepající město udělat dostatek času. Atmosférou města se necháte rádi nakazit. Parkuje se většinou podél hlavních ulic, ale občas narazíte i na soukromá parkoviště. Stačí sledovat značky. Co byste neměli vynechat: Pěší zóna a náměstí, Muzeum historické paměti, Muzeum Marubi, Velká mešita, Olověná mešita nebo Katolická katedrála svatého Štěpána
Mapa
Skadarské jezero
Více o jezeru
V jeho vodách žije Kapr skadarský (Krapi i Shkodrës – Alburnus scoranza). Jedná se o rybu endemickou, z čehož plyne, že ji nikde jinde na světě neuvidíte. Tento druh je důležitým prvkem jezerního ekosystému.
V severní části albánské části jezera se nachází Syri i Sheganit (Sheganovo oko). Stejně jako u spousty názvů míst v Albánii, i pro původ tohoto názvu existuje legenda. Kdysi dávno připlul do této oblasti pozdě v noci cestovatel se svou lodí a hledal útočiště v jednom z domů, kde jsou dnes tři prameny. První dva bratři mu neotevřeli dveře, pouze třetí bratr – Shegan – ho ve svém domě přivítal. Toto místo se dnes nazývá Syri i Sheganit podle jména třetího bratra. Cestovatel následně proklel první dva bratry a v důsledku jeho kletby se jejich domy proměnily ve vodní laguny se stojatou vodou. Dům Shegana ale zůstal stát. Později, až se dům stářím rozpadl, vzniklo na místě domu oko Syri i Sheganit, kde pramenitá voda vyvěrá z krasového komína o hloubce přes 25 metrů. Místa opředená legendami přitahují.
Praktické
Na albánské straně jezera je nejčastěji navštěvovaným místem obec Shirokë. .Odtud je možná podniknout organizovanou plavbu po jezeře výletní lodí a jsou zde také místa vhodná ke koupání. Nechybí ani spoustu restaurací, na jejichž jídelníčku najdete, mimo jiné, také místního endemického kapra. Parkovacích míst je dostatek. V roce 2025 došlo na jezeře k utonutí kapitána jedné z výletních lodí.
Izraelští turisté neuposlechli jeho varování, aby se v silném větru během koupání nevzdalovali od lodě. Turisté ovšem jeho výzvu neuposlechli a dostali se do vzdálenosti, z níž neměli sílu se vrátit zpět. Kapitán skočil do vody a zachránil je. Jemu samotnému už ale síly na návrat do lodě nestačily. Buďte tedy při koupání v jezeře obezřetní.
Mapa
Hrad Rozafa
Hrad Rozafa nese své jméno po ženě, kterou prý zazdili do hradeb, aby stavba nespadla. Pověsti se věnujeme níže. Kopec nad soutokem řek Buna a Drin, kde dnes stojí hrad Rozafa, byl osídlen už ve starší době bronzové. První pevnostní hradby pocházejí z 4.–3. století př. n. l., kdy tu vládli Ilyrové. V roce 168 př. n. l. se pevnost stala kořistí Římanů.
A přeskočíme „pár“ století – v roce 1479 ji po dlouhém obléhání a kapitulaci Benátčanů (kteří byli mezi hradbami vyhladověni) převzali Osmané. Do bojů se dokonce zapojil sám sultán Mehmed II., přezdívaný Dobyvatel. Turci hrad drželi až do roku 1913, kdy ho po šest měsíců trvajícím obléhání dobyla Černá Hora. Dnes patří Rozafa samozřejmě Albánii.
Více o hradu
Tři bratři – Vukašin, Uglješa a Gojko – se pokoušeli postavit hrad. Jenže cokoliv přes den postavili, přes noc spadlo. A tak to šlo celé tři roky. Až jednou potkali tajemného starce, který jim řekl, že bez oběti hrad stát nebude. Musí prý zazdít jednu z manželek. Tu, která zítra jako první přinese svému muži na stavbu oběd.
Bratři slíbili, že doma nikomu nic neřeknou – nechají to osudu. Jenže Vukašin a Uglješa večer své ženy varovali. Gojko jako jediný slib dodržel. A tak se druhý den k hradu vydala jeho žena Rozafa.
Když ji Gojko uviděl, srdce se mu zlomilo. Ale bylo pozdě. Dva starší bratři ji odvedli a začali ji zazdívat. Nejdřív si myslela, že si dělají legraci. Když jí ale zeď sahala po pás, pochopila, že je konec.
Poprosila jen o jediné – ať nechají otvor u jejího pravého prsu, pravé paže a oka, aby mohla dokojit svého malého syna a mohla jej vidět, když jí ho přinesou. Ještě týden ho krmila. Potom její síla vyhasla. Podle legendy ale její mléko pro syna teklo po zdech hradu ještě celý rok.
Místní tvrdí, že Rozafino mléko teče ze stěn dodnes. V původní ilyrské bráně skutečně kapou ze stropu vápencové kapky. Ženy z okolí je sbírají, míchají s vodou a používají jako tradiční lék pro podporu kojení. Věří, že tím svým dětem předávají sílu a odvahu Rozafy.
Praktické
Příjezd k hradu je naprosto bezproblémový a dostanete se přímo k němu autem. Parkovacích míst bývá dostatek i na vrcholu sezóny. Vstupné se pohybuje kolem 4€. Ná nádvoří bývá v sezoně otevřeno občerstvení.
Mapa
Letovisko Velipojë
Více o Velipojë
Název Velipoje pochází ze slovanského slova Velikopoje, které v češtině znamená Velká nížina. Název pravděpodobně vznikl během vpádu Slovanů na zdejší území.
Na pláži se od roku 2022 každoročně v srpnu koná Festivali „Land&Sand“, který je založen na stavbě soch z písku. Festivalu se účastní sochaři z celého světa.
Praktické
Standardním přístupem do Velipojë je silnice od města Shkodër. V roce 2025 byla otevřena nová 40 kilometrová přístupová cesta z jihu od Shengjinu. Jízda po ní nejenže urychluje přesun, ale také nabízí krásné výhledy na Jadranské moře. Najíždí se na ni ZDE.
Mapa
Most Ura e Mesit
Více o mostu
Messky most (Ura e Mesit – Prostřední most) byl postaven v 18. století, a to díky úmyslu osmanského paši Kara Mahmuda Bushatiho. Jeho stavba byla rozdělena do dvou fází. První etapou byl hlavní střední oblouk a tři menší oblouky sousedící s hlavním. Druhá fáze zahrnovala výstavbu oblouků zbývajících.
V délce trvání stavby se historické prameny přou. Je uváděno rozmezí tří až pěti let. Most byl od svého vzniku obdivován pro své harmonické linie a symbiotické kopírování okolního terénu. Rozhodně ale nebyl postaven pro parádu či pro možnost navštívit příbuzné. Jeho jasným cílem bylo obchodně propojit město Shkodër s Drishtem a s dalšími severními oblastmi. Cesta vedla údolím řeky Kir a končila až v kosovské Prištině.
Ke stavbě mostu se váže legenda, která praví, že most byl postaven pouze s použitím hašeného vápna, které “zrálo” dvacet let v jámě, a to i přesto, že v oněch časech byl standardně využíván cement. Most sice časem zaznamenal škody způsobené záplavami a erozí, a snad i občasným zemětřesením, ale obstál. Dnes už stojí poblíž Shköderu téměř 350 let. V roce 2010 byl rekonstruován a v přípravě jsou další projekty na jeho obnovu a turistické využití.
Praktické
Příjezd k mostu je naprosto bezproblémový a dostanete se přímo k němu autem. Hned vedle něj totiž stojí most, určený pro běžnou dopravu. Návštěvu mostu určitě spojte s prohlídkou města Shkodër.
Mapa
Horská vesnice Theth
Theth je malebná horská vesnice v severní Albánii, známá svými tradičními kamennými domy a kulturním dědictvím. Vesnici obklopují vrcholy Albánských Alp. Návštěvníky přitahuje, krom samotných hor, také ikonický františkánský kostel, postavený v roce 1892. Najdete zde i tzv. kulu (věž), do níž se ukrývaly oběti krevní msty. O ní se můžete více dozvědět z úst průvodce a pamětníka v jedné osobě.
Jedna z nejatraktivnějších výletních stezek vede z Thethu k Modrému oku přes impozantní vodopád Grunas. Voda Modrého oka je křišťálově čistá a v letních měsících nabízí příjemné zchlazení.
Dalším častým cílem návštěvníků vesnice Theth je Valbonské sedlo. Trasa je náročnější. Připravte se na celkově asi 18 km dlouhou trasu s převýšením nahoru i dolu celkem 2200m, která vám zabere tam i zpět celkem kolem 8 hodin. Na našem blogu věnujeme výšlapu článek.
Výsledkem výšlapu jsou naprosto úžasné výhledy na celé Prokleté hory. Vzhledem k nadmořské výšce sedla (1795 m) není od věci sledovat aktuální klimatické podmínky pro zajištění bezpečnosti a pohodlí. Samozřejmostí je vhodná obuv a v létě dostatečná zásoba pitné vody.
Theth je, díky silnici z roku 2022, blíž než kdy dřív. Nabízí se zde spousta úžasných míst k ubytování, která si zachovala autentickou atmosféru, ale přidala moderní pohodlí – mrkněte na aktuální výběr na Bookingu.
Více o pohoří
Prokleté hory dostaly své jméno údajně podle legendy, která vypráví o třech bratrech, kteří se vydali na lov do hor a tam potkali vílu. Všichni tři se do víly okamžitě zamilovali a začali se hádat, kdo ji bude mít. Hádka se zvrtla a mezi bratry se strhl nemilosrdný souboj na život a na smrt.
Po nemilosrdném boji zůstala na kolbišti ležet tři bezvládná těla. Víla vše pozorovala, a když viděla, že všichni tři bratři zahynuli, utekla a schovala se za vrcholky hor. Dny plynuly a matka mladých mužů začala mít o své syny strach. Rozhodla se, že je půjde hledat. Po dlouhém putování našla jejich bezvládná těla a hořce se rozplakala. Plakala a naříkala stále silněji. Její pláč se odrážel od skal a zaplnil celé pohoří.
Matčin pláč zaslechla i víla. Vynořila se ze svého úkrytu a vydala se za matkou, aby ji utěšila a popsala jí, co se přihodilo a proč její synové zemřeli. Matka vílu sice vyslechla, ale vzápětí ji obvinila ze smrti svých dětí. Vílu, a s ní i celé pohoří, proklela. Od té doby se horám říká Prokleté hory.
Praktické
Příjezd do Thethu je od roku 2022 bez větších komplikací. Byla zde totiž vybudována nová asfaltová komunikace, která je sjízdná jakýmkoli autem. V zimních měsících se i přes častou údržbu může stát, že nebude sjízdná. Raději si tedy stav ověřte u místňáků hned u odbočky z hlavní skadarské silnice TADY. Albánci vám rozhodně pomohou i za cenu, že budou volat některému z bratranců do Thethu.
Sněhové řetězy jsou v zimě nutné. Parkovacích míst v Thethu je více, takže sledujete značení, která vás k některému z parkovišť dovedou. První velká parkovací zóna, na níž narazíte je hned po příjezdu do Thethu vlevo poblíž restaurace Jezerca ZDE.
Při výšlapech do kopců si buďte vědomi, že se pohybujete ve vysokých horách, kde se může rychle měnit počasí. Buďte proto dobře vybaveni a nepřeceňujte své síly.
Mapa
Vrchol Maja e Jezercës
Více o Maja e Jezercës
Na vrchol lze vylézt také ze severu, kdy startovacím bodem je osada Vusanje v Černé Hoře. Vrchol nabízí nádherné výhledy na okolní hory a za dobrého počasí i na Jadran.
Ohledně možností výstupu platí, že je také možné kombinovat start a cíl výstupu. Jednou z možností je začít na albánské straně a sestoupit přes Buni Jezerces směrem k Vusanje či naopak. Pro takovouto kombinaci ale budete potřebovat hraniční povolení, které získáte na policejní stanici. Během treku totiž TADY překročíte státní hranici.
Toponym Jezerca pochází ze slovanského slova „jezero“, které odkazuje na soubor šesti malebných jezer, jež leží ukrytá na úpatí vrcholu a tvoří Buni Jezerce, Velké údolí jezer. Za komunistické vlády dostal vrchol jméno Maja e Rinisë (doslova „Hora mládí“). Tento název se ale nikdy neujal.
Prvním, kdo vystoupil na vrchol a zanechal tam viditelné stopy, byli italští zeměměřiči v roce 1929.
Praktické
Nejlepší období k výstupu je od června do září. V létě je výstup bezpečnější. V zimě se stává komplikovanějším kvůli sněhu a lavinám. Časová náročnost zmíněných tras je různá a je potřeba ji předem nastudovat například na aplikaci Wikiloc. Mezi červnem a srpnem se délka denního světla pohybuje od 13 až 15 hodin. Vzhledem k tomu, že na nejkratší trasu je potřeba minimálně 10 hodin, vyrazte dostatečně brzy, abyste túru dokončili než slunce zapadne za obzor.
Delší trasy je nutno rozložit na dva dny i s bivakem v horách. V každém případě nepodceňujte vybavení a také nepřeceňujte své síly. Při výstupu na vrchol myslete na dostatek sil pro cestu zpět. Převýšení, které musíte zdolat se pohybuje mezi 1800 až 2100 m.
Mapa
Pramen Blue Eye
Více o Blue Eye
Cesta k Blue Eye začíná na okraji vesnice Nderlysaj a trvá přibližně hodinu chůze. Stezka vede malebným údolím, kolem říčních kaskád a skalnatých úseků a je vhodná pro většinu turistů. Užít občerstvení před výšlapem k Blue Eye si můžete v restauraci kousek od parkoviště v Nderlysaj. O kousek dál se nabízí chladivý relax v Černé řece (Lumi i Zi), která protéká údolím směrem od Blue Eye.
Na návštěvu Blue Eye si udělejte rozhodně dostatek času a v sezóně počítejte s vyšší návštěvností. Chcete-li si užít přírodního úkazu ve větším soukromí, vydejte se do Thetu mimo hlavní turistickou sezónu, ideálně v květnu-červnu nebo v září.
Praktické
Nejatraktivnější trasa z Thethu k Blue Eye vede přes vodopád Grunas. Celková trasa Theth – vodopád Grunas – Blue Eye – Theth je celkem kolem 22 km a zabere kompletně 7-8 hodin pohodovou chůzí. Nabízí se ovšem i jiná pěší varianta, která Grunas míjí. Vede po silnici z Thethu do Nderlysaj po druhém břehu říčky Theth. Časově si ale moc nepomůžete a ochudíte se o vodopád. Tato, původně prašná cesta, byla v roce 2022 rekonstruována, a tudíž se nyní můžete do Nderlysaj dostat také autem. Odsud už to budete mít k Blue Eye něco přes tři kilometry. Připravit se o procházku kolem vodopádu Grunas je ale skutečně škoda.
Můžete ovšem zvolit kompromisní verzi tripu. Z Thethu se nechat převézt autem na parkoviště k Nderlysaj a odtud jít pěšky 3,5 km k Blue Eye a zpět do Thethu to vzít asi 11 km přes vodopád Grunas. Parkoviště v Nderlysaj je ZDE. Pokud chcete poblíž Blue Eye kempovat ve stanu nebo i v campervanu, doporučujeme rodinný kemp ZDE.
Mapa
Vodopád Grunas
Více o vodopádu
Pokud hodláte navštívit horskou vesnici Theth, rozhodně si cestu k vodopádu naplánujte. Přímá varianta treku Theth-Grunas-Theth je vhodná i pro rodiny s dětmi, takže nemusíte mít obavy, že výlet nezvládnete.
V první polovině stezky mezi Thethem a vodopádem narazíte na horskou kavárnu a penzion Kunora e Grunasit, takže můžete po cestě počítat s případným občerstvením. Pokud máte rádi delší treky, tak oceníte oblíbenou trasu Theth – vodopád Grunas – Blue Eye – Theth. Tato kombinace cílů je ideální pro celodenní, ale relativně nenáročný, výšlap thetským údolím.
Praktické
Posledních 15 minut cesty vedoucí k vodopádu je poněkud strmých a kameny mohou být kluzké, takže buďte opatrní! Doporučujeme vzít si turistickou obuv. Nazouváky nejsou úplně nejlepší volbou.
Mapa
Vesnice Vermosh
Vermosh je součástí Bjeshkët e Namuna („Prokleté hory“) neboli Albánských Alp. Vesnice leží v nadmořské výšce 1100 m a je součástí oblasti Kelmendi a údolí Vermosh-Lepushë, v jehož okolí se nachází 45 vrcholů s výškou přes 2 000 metrů. Hlavními aktivitami, kterým se ve Vermoshi můžete věnovat, jsou logicky horský turismus a horolezectví. Atraktivní jsou také obyčejné procházky údolím, rybolov pstruhů či výlety na horských kolech.
Údolím protéká řeka Vermosh. Ve vesnici Vermosh najdete dostatek ubytovacích kapacit v horských staveních a samozřejmostí jsou také tradiční albánské restaurace. Ikonou obce je katolický kostel Shën Gjon Pagëzori. Zaručeně zchladit se můžete v jezírku nad kaňonem Kanioni i Bashkimit, který se nachází u silnice vedoucí do Černé Hory.
Více o Vermosh
Každý rok, druhou sobotu v srpnu, se ve Kousek od Vermoshe, v průsmyku Predelec koná jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí v Albánii, horský festival „Logu i Bjeshkëve“. Tato akce má velký význam pro propagaci kultury a udržení etnografického dědictví albánských horalů. Součástí je také soutěž krásy Miss hor. Její vítězkyně je za Albánii nominována na Miss Universe. Akce je spojena také s prodejem místních produktů.
Zajímavostí z relativně nedaleké historie je, že po poválečném nástupu komunismu v roce 1946 uprchla velká část místních obyvatel do USA, konkrétně do Detroitu, kde dodnes žije mnoho vermošských rodin. Poté byla šance na únik velmi malá. Enver Hodža uzavřel hranice téměř hermeticky. Když v roce 1985 zemřel, mnoho lidí se pokusilo uprchnout ze země do Černé Hory. Většina z nich ale byla chycena.
Významnou událostí byl případ 17letého chlapce, který se pokusil překročit hranice do Jugoslávie přes Hani i Hotit, ale byl dopaden albánskou pohraniční stráží, přivázán za nákladní auto a vlečen přes Skadar. Ve stejném roce se skupina lidí z Bajzë pokusila překročit zelenou hranici ve Vermosh, ale také byli dopadeni albánskými pohraničníky a jejich těla byla, jako odstrašující případ, vlečena po obci Kelmend a poté po Skadaru.
Praktické
Standardním přístupem do údolí Vermosh-Lepushë je 100 kilometrů dlouhá asfaltová silnice od města Shkodër. Cesta zabere asi dvě hodiny jízdy autem. Jedním z vycházkových cílů býva vodopád Ujëvara e Gjanve, který se nachází zhruba v polovině údolí. Dalším, náročnějším, ale zvládnutelným, cílovým bodem je vrchol Maja e Vajushës alias Talianka.
Trasa je obecně považována za středně náročnou a dá se zvládnut v celkovém čase tam i zpět do 5 hodin. Součástí asi osmikilometrového tripu je rychlé stoupání s převýšením á 800m. Neuvěřitelné výhledy na okolní vrcholy rozhodně stojí za to. Výchozím bodem ale není Vermosh, nýmrž odbočka u hotelu Bjeshket E Nemura v nedaleké osadě Lepushë.
Mapa
Jezero Komani
Jezero Koman, nebo též Komani lake, je umělé jezero nacházející se v severní části Albánie. Vzniklo postavením hráze na řece Drin nedaleko vesnice Koman v druhé polovině 20. století, konkrétně v letech 1979 až 1988. Kromě Drinu je napájeno řekami Shala a Valbona. Rozkládá se na ploše 34 km². Během tříhodinové plavby trajektem po jezeře Komani můžete obdivovat úchvatné scenérie s divokými horami a prudkými skalními srázy.
Plavba po Komani lake je považována za jednu z nejkrásnějších vodních tras na světě, a bývá často přirovnávána k plavbě norskými fjordy. Jezero a jeho okolí je oblíbeným cílem pro turisty, kteří se zajímají o outdoorové aktivity, jako jsou pěší túry, horolezectví nebo kanoistika.
Více o Komani lake
Často navštěvovanou atrakcí je také řeka Shala (Lumi i Shalës). Říčka Shala protéká úzkým kaňonem a několik kilometrů od místa, kde se vlévá do jezera Komani, nabízí návštěvníkům magické oblázkové pláže.
Účastníci plavby po Komani Lake jsou velmi často zaskočeni plastovými ostrovy, které během plavby míjí. Jde o odpadky, které se do jezera dostávají z hor po přítokových potocích a řekách. Majitel jednoho z trajektů – a náš kamarád – nám kdysi vysvětloval, jak obyvatelé hor, kteří jsou v ekologické oblasti zatím nevzděláni, sypou odpadky do řek, čímž řeší svůj problém s jejich likvidací. Jaksi jim ale nedochází, že odpadky musí někam doplout. V tomto případě jim cestu zarazí hráz, kterou majitelé trajektových společností a dobrovolníci neustále čistí. Na některých řekách ovšem žádná hráz není, a tak odpadky doputují až do moře. Albánská vláda v posledních letech přijímá nekompromisní zákonná opatření, aby se Albánie vyčistila a její krása vynikla naplno.
Praktické
K hrázi Komani lake, se dostanete autem nebo autobusem od města Shkodër. V roce 2025-26 proběhla rekonstrukce příjezdové cesty, takže už nemusíte mít strach o své auto. Proplout jezero na trajektu je velkým zážitkem a také praktickým způsobem, jak se dostat do oblasti Tropojë a dále například do Valbonë. Na pláže Shala river vás – také od hráze – hodí soukromé společnosti malými lodičkami, například společnost Guri.
Lístek na trajekt můžete koupit přímo na výchozím molu. V sezóně ale může být nacpáno, tak si raději zabukujte své místo například TADY. Možnost tripu ze Shkadaru či Durres na Komani lake a Shala river se nabízí například ZDE.
Mapa
Shalla river
Řeka Šala (albánsky Lumi i Shalës), přitahuje návštěvníky severní Albánie svou tyrkysovou vodou uprostřed dramatických horských scenérií. Celá řeka od pramene po místo, kde se vlává do Komani lake, je dlouhá 37 km. Pramení pod vesnicí Theth ve výšce 950 m pod vrcholem Radohina (2,568 m). Průměrný spád řeky je 22 metrů na kilometr. Na konci svého toku se vlévá do jezera Komani, které vzniklo na základě přehrazení řeky Drin. Místo vtoku je ve výšce 175 m.n.m.
Tato křišťálově čistá horská řeka láká návštěvníky nejen svou osvěžující vodou (která i v létě dosahuje pouhých 7 °C), ale také možností pozorování pstruhů v jejich přirozeném prostředí či adrenalinovými zážitky, jako je zipline a jízda na kajaku mezi strmými útesy. Dostupná je výhradně lodí přes Komani lake.
Více o Shalla river
Už samotná plavba po jezeře Komani je zážitkem. Jezero je obklopeno tyčícími se útesy, hustými borovými lesy a malými vesnicemi, které si zachovaly své tradiční kouzlo. Nemusíte ale plout přes celé jezero. Můžete zažít kratší úsek plavby na menším člunu, přičemž z jezera odbočíte na přítokovou křišťálovou řeku Shalla river. Loď vyplouvá od hráze jezera Komani stejně jako trajekty které plují celým jezerem. Nejjčastější způsob, jak poznat krásy Shalla river, je dostat se do jejímu toku člunem. Nejprve se musíte dostat k trajektovému terminálu u jezera Komani, odkud malé čluny vyjíždí.
Průvodci na malých člunech často poskytují informativní komentáře o historii regionu, místním folklóru a přírodních rysech jezera Komani. Příběhy starověkých albánských kmenů, tradiční životní styl a legendy o jezeře a řece dělají z výletu vzdělávací a zároveň vizuálně úchvatný zážitek. Jedním z příběhů je ten o Lekëm Dukagjinim (1410-1481), prosluém středověkém albánském vojevůdci, který strávil svá poslední léta nad odlehlými a chráněnými vrcholky s výhledem na údolí řeky Šala. Cestovatelé mohou na březích zahlédnout místní divokou zvěř, jako jsou orli, volavky či jeleni.
Praktické
Plavba od hráze k cíli na toku Shalla river trvá přibližně 1 hodinu a 15 minut a běžná cena se pohybuje kolem 20€ za dospělou osobu.
V cíli strávíte cca 4 hodiny a poté vás dopravce přivěze zpět k hrázi. Během pobytu u řeky se můžete projít po okolních kopcích, koupat se, opalovat nebo si půjčit kajak a během pádlování po klidných úsecích řeky navštívit skryté zátoky a malé vodopády.
V sezóně je k dispozici také restaurace, kde můžete okusit tradiční albánská jídla nebo třeba čerstvé ryby. U řeky Shalla se nabízí také možnost přenocování. Strávení noci „na konci světa“ vám umožní vychutnat si západ slunce nad řekou, poslouchat uklidňující zvuky tekoucí vody a pozorovat hvězdy pod jasnou oblohou. K dispozici jsou penziony a malé eko-chatky.
Vstupenku na plavbu můžete zakoupit ZDE. Objednat ubytování TADY.
Mapa
Jezero Vau i Dejës
Umělé jezero Vau i Dejës (Liqeni i Vau i Dejës) vzniklo v roce 1971 vybudováním historicky první velké hráze na řece Drin. Hladina se rozprostírá na ploše 26 km², maximální hloubka dosahuje 50 metrů, celkový objem vody činí 600 milionů m³, průměrná nadmořská výška hladiny je 75 metrů, délka jezera je 10 km a nejširší místo má 1,2 km. Jezero láká k rybolovu, vyjížďkám na lodi, koupání v průzračné vodě nebo prostému odpočinku na břehu s výhledem na okolní kopce.
Gurmáni si přijdou na své v místních restauracích, kde se podávají čerstvé ryby přímo z jezera, voňavé grilované maso, domácí sýry, bylinkové saláty a další speciality připravované podle receptů, které se v regionu dědí po generace – to vše s výhledem na klidnou vodní hladinu.
Více o jezeru
V blízkosti najdete i stopy dávné historie – starobylá místa víry a sakrální památky, které dodávají místu duchovní rozměr. Kromě hradu Danja, který se nachází pod hrází jezera boblíž vesnice Vau i Dejës, zde najdete také působivou zříceninu hradu Sarda na ostrově Shurdhahu (Ishulli i Shurdhahut), který vznikl po zaplavení krajiny vodou díky hrázi.
V létě je ostrov přístupný turistickou lodí ODSUD od hráze Vau i Dejës. Kdysi na ostrově stála osada z 6. a 7. století, známá jako Sarda, která sehrála zásadní roli v rozvoji kultury Komani-Kruja v severní Albánii. Sarda, strategicky umístěná podél starověké obchodní cesty spojující Jaderské moře s Dardanií, sloužila jako klíčové místo odpočinku pro unavené cestovatele. Poskytovala bezpečí, jelikož byla obklopena ze tří stran řekou Drin. Během své historie Sarda zažila období expanze a rozvoje.
Během 9. až 12. století zde byly postaveny dva kruhy hradeb a čtrnáct kostelů. V tomto období se Sarda stala biskupstvím. Ve 13. století čelilo město územním sporům se Skadarem a posléze utrpěla zkázu během osmanských pustošení v roce 1491.
Praktické
Jezero Vau i Dejës budete mít po své levé ruce cestou na trajekt přes Komani Lake. Příjezdová trasa SH25 byla v roce 2025 v rekonstrukci a měla by být v širší podobě a s funglovým asfaltem k dispozici od jara 2026. Cesta ke Komani Lake se podstatně zjednoduší a zrychlí.
Mapa
Agroturizëm Hysaj
Agroturizëm Hysaj je místo, kde člověk velmi rychle pochopí, proč si tolik lidí Albánii zamiluje. Leží kousek od města Skadar, nedaleko břehů Skadarského jezera. Jakmile sem přijedete, ruch města zůstane hodně daleko i přesto, že město je relativně blízko. Čeká na vás klid venkova, otevřený prostor, zeleň a atmosféra, která působí přirozeně i přesto, že jde o nový a moderní projekt.
Samotné ubytování nepůsobí jako anonymní hotel, ale spíš jako návštěva u lidí, kteří mají radost, že jste přijeli. Rodinná atmosféra je tu znát na každém kroku. Často vás přivítá úsměv, domácí rakije, káva nebo něco malého k jídlu. Všechno je jednoduché, srdečné a přirozené. Pokoje jsou pohodlné – přesně takové, aby se člověk cítil dobře a mohl si skvěle užít dovolenou.
Více o Hysaj
Velkým zážitkem je zdejší kuchyně. Pokud máte rádi poctivé jídlo, budete spokojeni. Čerstvá zelenina ze zahrady, domácí sýry, maso připravené tradičním způsobem, čerstvý chléb a chutě, které nejsou vytvořené pro turisty, ale vycházejí z místní tradice. Večeře tady často není jen jídlo, ale událost, u které se sedí déle, povídá a nikdo nikam nespěchá.
Poloha je navíc výborná. Za chvíli jste ve Skadaru, v jednom z nejživějších měst Albánie. Za návštěvu určitě stojí hrad Rozafa. Stejně blízko je Skadarrské jezero, ideální na klidný podvečer u vody, projížďku lodí nebo pozorování ptáků. A pokud vás lákají hory, právě odsud se dá vyrazit směrem k albánským Alpám třeba do vesničky Theth.
Agroturizem Hysaj je ideální pro ty, kdo nehledají sterilní resort, ale místo s duší. Pro lidi, kteří si raději dají domácí večeři pod širým nebem než hotelový bufet, kteří chtějí ráno slyšet kohouta místo výtahu a večer sedět venku se sklenkou vína nebo rakije. Je to obyčejně neobyčejné místo – a právě v tom je jeho síla.
Praktické
Příjezd je snadný a pohodlný. Z hlavních silnic kolem Skadaru se během chvíle dostanete na menší venkovskou cestu, která vás zavede mezi pole, zahrady a farmy. Poslední úsek bývá místy užší a typicky albánsky venkovský, ale běžně sjízdný osobním autem. Právě tahle cesta má svoje kouzlo – s každým kilometrem máte pocit, že se vzdalujete civilizaci a míříte někam, kde se žije pomaleji a opravdověji. Objednat ubytko můžete TADY.
Mapa
Co vidět v Albánii?
Albánie je země plná překvapení a rozmanitých krás, které čekají na vaše objevení. Od úchvatných pláží na jižním pobřeží, přes majestátní hory severu, až po historická města jako Gjirokastër nebo Berat.
Naše tipy na výlety vám pomohou naplánovat nezapomenutelná dobrodružství, ať už vás láká divoká příroda, kulturní památky nebo kouzlo tradičních albánských vesniček. Objevte, co stojí za to vidět!
Jak si užít dovolenou a zbytečně neutrácet
Bydlete chytře
Ať už se chystáte do Albánie nebo kamkoliv na světě, pro rezervaci ubytování můžete využít osvědčený Booking.com. Najdete zde obrovský výběr útulných soukromých apartmánů, domů či hotelů. Cenové rozpětí je široké a určitě si vyberete.
Létejte za rozumné ceny
Potřebujete letenku? Mrkněte na známé Kiwi a nebo taky na méně známý, ale mezi zarytými cestovateli velmi oblíbený Kayak. Je to náš favorit. Bleskově porovná nabídky všech aerolinek a ukáže vám cenově nejvýhodnější kombinace letů. Můžeš si nastavit i cenové alarmy, takže jakmile bude letenka za cenu, která ti vyhovuje, dostaneš upozornění.
Internet v mobilu
V druhé polovině roku 2026 je Albánii přislíben evropský roaming grátis. Do té doby si můžete pořídit data například s aplikací YESIM. Získáte mobilní internet za vstřícných podmínek.
Myslete na zadní vrátka
Kvalitní pojistka je základ jakéhokoli cestování. Cesta do Albánie není vyjímkou. Pojistka vás kryje při nemoci, úrazech i ztrátě věcí. Sami jsme už párkrát v cizí zemi v nemocnici skončili. Mít dobré pojištění ušetří spoustu nervů i především peněz.
