Vizuální šok: Kontrast mezi starou a novou Albánií
Když dnes projíždíte Albánií, zažíváte vizuální šok. Uvidíte spoustu nedostavěných budov či tisíce betonových bunkrů – němých svědků paranoii Envera Hodžy, a také hypermoderní budovy či designové hotely u moře. Tento kontrast definuje „novou Albánii“. Zatímco pobřeží už definitivně nasedlo na vlnu masového turismu a začíná připomínat Chorvatsko nebo Řecko, vnitrozemí stále drží linii. Pokrok a rozdíl mezi „starou“ a „novou“ Albánií ilustrují i silnice. Fungl nové asfaltové úseky sice šetří podvozky aut, ale zároveň do dříve izolovaných údolí přivádějí davy. Tam, kde jste před pěti lety potkali jen pasáčka s ovcemi, dnes budete míjet influencery na čtyřkolkách nebo autobus cestovní kanceláře a z něj vystupující davy turistů.
Kde ještě hledat klid u moře?
Pláže jsou v létě hodně „obsazené“ turisty. Od června do září u moře zapomeňte na samotu. Šanci na možnost parkování s možností přespání budete mít rozhodně více v severní části Albánského pobřeží od Velipojë po Divjakë. Jih pod Llogarským průsmykem je stále více zastavován rezorty a parkovacích míst velmi rychle ubývá. A když, tak jsou placená. Mimo sezónu ale pořád i u moře můžete být osamoceni.
Útěk do vnitrozemí: Za pocitem objevitele
Pokud ale po celý rok hledáte to, co dělalo Albánii legendární – tedy pocit, že jste objevitelé – musíte zamířit do vnitrozemí. I sem už ale sahají chapadla modernizace v podobě výstavby nových silnic, tunelů, hotelů či agroturistických destinací. Celého území Albánie se začínají týkat také různé regulace. V sezóně tady ale rozhodně budete mít pocit větší svobody než na pobřeží. Zamiřte ke břehům albánských řek nebo do hor. Teploty jsou tady v létě příjemnější a výhledy na noční oblohu bez světelného smogu unikátní.
Praktické tipy: Kde v Albánii legálně zaparkovat?
Zachránit vás mohou také albánské benzínky. Nabízejí skvělou kávu, mnohdy i Wi-Fi a často vám dovolí nabrat vodu a přenocování na odstavném parkovišti. Bonusem může být pokec se zaměstnancem benzínky. Spaní před supermarkety je také zatím respektováno. V Albánii už se objevuje stále více placených kempů. Ceny za noc se pohybují od 10 do 50 € za obytné auto. Majitelé vás rádi „ubytují“ a nabídnou další služby.
Perspektiva 2030: Konec volného stání v Albánii?
Perspektiva je vcelku jasná. Albánie chce být elitní destinací. Projekt „Albania 2030“ počítá s masivní regulací pobřežních oblastí a je tedy vysoce pravděpodobné, že volné stání u moře bude během pár let absolutní minulostí.
Naše zkušenost této vizi napovídá. Před pěti lety jsme i v sezóně parkovali s výhledem na moře vlastně kdekoli a 360 kilometrů dlouhé pobřeží měli často sami pro sebe. Setkávali jsme se pravidelně s „odvážnými“ cestovateli v tzv. skrytých campervanech a trávili společné večery u ohňů. Tohle už dnes můžete na pobřeží zažít jen vzácně.
Proč si s návštěvou pospíšit
Vnitrozemí však zůstane divoké déle – terén je příliš náročný na to, aby se z něj stal lunapark pro turisty přes noc. Asfalt se ale zakusuje stále hlouběji a hlouběji i do hor. Je možné, že to, co dnes zažijete v Prokletých horách, může být za tři roky nereálné kvůli zákazům vjezdu. Albánie se mění z turistického outsidera pro odvážné na nablýskanou hvězdu komerčního rekreačního světa. Je to proces fascinující, ale pro milovníky syrové svobody je to pohled neveselý. Chcete-li zaparkovat v Albánii svou dodávku nadivoko a slyšet jen vytí vlků a šumění vody, měli byste si pospíšit.
Přání prosperity
I přes mírné povzdechnutí chceme ale závěrem říct, že rozhodně chápeme trend, na který Albánie nastoupila. A to i přesto, že kontrast mezi dobou, kdy jsme ji poznali, a současností je propastný. Albánii máme rádi a přejeme jí prosperitu a místním lidem, našim albánským kamarádům, klidný a spokojený život bez finančního stresu. Cestovní ruch je jednou z velkých příležitostí, jak toho všeho mohou dosáhnout.
Ksamil 2026: Jak přežít v „evropských Maledivách“ a neztratit nervy
