Řád Bektaši: Mystický islám, který miluje svobodu a toleranci
Jde de facto o lokální a specifickou skupinu – řád, který má komplikovanou a velmi bohatou historii. Jejich víra se skládá z kombinace volného výkladu Koránu, mystiky, prvků předislámské víry a uctívání zesnulých proroků. Zčásti zachovává některé předislámské zvyky a nedodržuje některé muslimské rituály (ani modlitbu) a převzala mnohé prvky křesťanství a šíitismu. Řád Bektaši povoluje alkohol a odmítá fundamentalismus a terorismus. Sunnitská ortodoxní větev islámu považuje bektášíju za nemorální a heretickou.
Podstatnou vlastností řádu je náboženská tolerance – proto příslušníci řádu nemají problémy s křesťany ani dalšími vyznáními. Je tady i velká tolerance v postavení mužů a žen, které mají už 800 let stejná práva. Jedním příkladem za všechny je, že se muži i ženy modlí ve stejné místnosti. Motlitebny nesou název tekke. Tolerance řádu bektášíje k jiným vyznáním přispěla ke konverzi části křesťanského albánského obyvatelstva k tomuto řádu v době nadvlády Osmanské říše.
Od pronásledování v Osmanské říši k centru v Tiraně
Počátek krutého pronásledování bektašů v Osmanské říši se datuje od roku 1826. Bektašové byly další na likvidačním seznamu po Janičářích-což byly elitní pěchotní jednotky osmanské armády, rekrutované z nemuslimského (křesťanského) obyvatelstva Osmanské říše. V roce 1912 dospěla nadvláda Osmanů ke svému konci. K velkému přílivu bektášíjů z Turecka došlo po roce 1925, když turecký vůdce Atatürk zrušil všechny súfistické řády. Centrum řádu bektášíjů se, na základě usnesení bektášíjského kongresu, přesunulo do Albánie, kde se jejím novým centrem stala Tirana. V té době čítal řád asi sto padesát až dvě stě tisíc členů.
Těžkou ránu všem náboženským směrům v Albánii (islámu, pravoslaví a římskému katolicismu) zasadil postupně sílící komunistický režim v čele s Enverem Hodžou. Útoky proti všem náboženstvím vyvrcholily roku 1967, kdy Enver Hodža oficiálně prohlásil Albánii za ateistický stát: „Albánie je prvním ateistickým státem na světě, jehož jediným náboženstvím je albánství,“ pronesl. Od té doby bylo zavřeno mnoho tekke a část z nich byla užívána pro zcela jiné účely (například jako domovy pro seniory).
Budoucnost: Vznikne v Tiraně „muslimský Vatikán“?
Po roce 1990 vzkřísil bektášiji v Albánii k životu Edmond Brahimaj, neboli Jeho svatost Hadži Dede Baba, který dlouhodobě vystupuje proti islámskému extremismu. K bektášíji se dnes hlásí kolem 20% Albánců a tvoří jedno ze čtyř oficiálních státních náboženství. Podle návrhu z roku 2024, který přednesl předseda albánské vlády Edi Ráma, má v hlavním městě Albánie vzniknout nový bektašijský stát po vzoru Vatikánu. Premiér uvedl, že cílem nového státu je prosazovat tolerantní verzi islámu, na kterou může být Albánie hrdá. Stát se má jmenovat „Suverénní stát řádu Bektaši“ a má vzniknout ve východní části Tirany, kde se v současnosti nachází sídlo patriarchátu Bektaši. Zda-li tomu tak bude, je zatím v jednání.
„Každý prosí o to, co nemá“
O „vzdušnosti“ bektášíjského vyznání vypovídá jedna z anekdot, kterou sami příslušníci řádu mezi sebou sdílí. Bektaš je na pravidelném rituále v tekke. Ostatní kolem něj se modlí: „Ať mi Bůh dá víru“. On si ale mumlá: „Ať mi Bůh dá hodně vína“. Imám to uslyší a rozzlobeně se ho zeptá: „Proč žádáš Boha o hřích místo o víru jako všichni ostatní?“. Bektaš odpověděl: „No, každý prosí o to, co nemá.“
