poznejalba

Kánun nepředstavuje pouze prostý seznam zákazů a příkazů, ale tvoří komplexní filozofický a právní systém, který po více než pět století suploval chybějící státní aparát v nedostupných oblastech severní Albánie. Jeho nejslavnější kodifikace, Kánun Lekë Dukagjiniho, sice nese jméno středověkého šlechtice a současníka hrdiny Skanderbega, ale ve skutečnosti jde o destilát prastarých kmenových zvyků, které se v izolovaných komunitách dědily ústní tradicí.

Albánština (historický jazyk Arbëresh) používá latinku a představuje samostatnou větev v rodině indoevropských jazyků. Mluví jí asi 15–25 milionů lidí na světě. Albánská slovní zásoba má výpůjčky ze starověké řečtiny a stejně tak i z latiny a z dalších jihoslovanských jazyků-řečtiny a turečtiny, ale i z italštiny, francouzštiny a dalších světových jazyků.

Albánie je zemí s nádechem orientu, která je velmi bohatá na historii, kulturu a úchvatnou přírodu. Rozprostírá se na pobřeží Jaderského a Jónského moře mezi Černou Horou a Řeckem. Nabízí fascinující směsici minulosti a současnosti a láká návštěvníky historickými památkami, neregulovanými řekami, hlubokými kaňony, křišťálovými jezery, vysokými horami, rozmanitými plážemi a v neposlední řadě nevšední vstřícností, pohostinností a typickou kuchyní. Nezapomenutelným prvkem albánské kultury jsou také hrdé lidové tradice, festivaly a hudba. 

Albánie patří mezi země, které byly hluboce ovlivněny obdobím komunismu. Toto období, trvající od roku 1944 do roku 1991, zanechalo v zemi hluboké politické, ekonomické a kulturní stopy. Pod vládou diktátora Envera Hodži se Albánie stala nejizolovanější zemí Evropy. Jeho režim měl zásadní dopad na každodenní život obyvatel i směrování země.

Bektášíja (albánsky Bektashizma nebo Bektashizmi) je náboženský směr v rámci islámu a původně vlivný súfistický řád v Osmanské říši. Jeho zakladatelem byl Hadži Bektáš Veli, islámský učenec, mystik, filosof a světec z Chorásánu, který žil ve 13. století v Anatolii, od jehož náboženského jména je odvozen název řádu Bektášija.

Albánština je sice unikátní větev indoevropské jazykové rodiny, ale staletí pod osmanskou nadvládou v ní zanechala nesmazatelnou stopu. Od názvů jídel, přes oblečení až po administrativní pojmy – turecké výrazy se do albánského slovníku zakously tak hluboko, že si bez nich dnešní každodenní život v Tiraně či Beratu ani nelze představit. Pojďme se podívat na nejzajímavější příklady slov, která Albánii propojují s Orientem.